Kačenka česká

Kačenka česká (verpa bohemica) oo, to potěší, že se houba jmenuje tak vlastenecky. Nicméně sama houba příliš krásná není, řekněme si to poctivě. Poměrně úzký (2-5 cm) a vysoký (3-8) klobouk žlutohnědé či hnědé barvy, zvlněný a zprohýbaný podobně jako je tomu u smržů. Třeň je značně dlouhý, (až 15 cm) tlustý, válcovitého tvaru. Roste na jaře v listnatých lesích, ve spadaném listí. Výborná k nakládání na kyselo.

Net nějak blbne

Tak bohužel, ale článeček o používání sušených hub asi nebude. ANi po několikerém snažení jej nejde odeslat (tento text snad půjde) a navíc dneska jaksi vůbec nejdou přidávat obrázky. Proč nemůže blogger alespoň pár dní fungovat bez problémů? Chápu sice, že je to služba zadarmo, ale přecijen na reklamě vydělávají miliony dolarů, tak proč neinvestují do několika pořádných serverů?

Klouzek sličný

Klouzek sličný (Boletus grevillei)Má klobouk o průměru 4-12 cm (obvykle spíše pomenší) oranžovožluté barvy, dužnina je žlutá, po doteku slabě zelenající. Roste zásadně pod modříny, od června do listopadu, často ve větších skupinách. Výborná jedlá houba.

Rozdíly mezi houbaři

Jsou poměrně značné. Nejde ani tak o to, co sami naleznou, ale spíše jak se v lese chovají, a jak ohleduplní jsou k nalezeným houbám (a jejich podhoubí, skrytému pod zemí). Takyhoubař který se proběhne po lese botami velikosti 50, podupe co se dá, co se nedá tak utrhne, odnese, později bez jakéhokoliv užitku vyhodí... BOhužel podobných je stále dost. A snad ještě horší jsou ti, co nasbírají cokoliv co vyrostlo, a udělají smaženici. Aniž by měli sebemenší tušení, co to v lese potkali. Ne tedy, že bych byl sám odborník, ale přecijen, jdu, sbírám co znám, co neznám nechám ležet a neničím ne?

Jak je na podzim?

Což o to, houby rostou, a ještě by měly růst relativně dlouho a poměrně hojně. O něco horší už je to s houbaři, protože v současné době je v lese po ránu poměrně hnusně, a bude ještě hůř. Zima, vlhko a časté raní mlhy dokáží znechutit jinak krásnou procházku. A přitom je škoda se právě v tuto dobu do lesa nevydat, protože by měly být k nalezení poměrně hojně hřiby a klouzci, případně i jiné. A pomalu už i ta lehce opomíjená hlíva. Tu si sice můžete koupit prakticky v každém supermarketu, ale věřte, pravá, čerstvá z lesa chutná mnohem lépe. A navíc jak ubývá svátečních houbařů, tak relativní hustota hub roste, protože máte větší šanci, že tam kde jste před vámi nebylo deset lidí.

Liška obecná

Liška obecná (Cantharellus cibarius) je velmi známou a ceněnou, výbornou jedlou houbou. Má plodnici i třeň žlutooranžové barvy, klobouk na okrajích zprohýbaný a ve stáří uprostřed s prohloubeninou má na spodní straně žilky vystouplé několik (2-3) mm, sbíhající se postupně realtivně hluboko na třeň. Liška je houba o poměrně proměnlivé velikosti, klobouk má průměr od asi 1 cm, až do maximálních asi 7-8cm. Dužnina je žlutavá, má příjemnou chuť i vůni. Zajímavostí je, že liška prakticky nečerviví. Roste převážně v srpnu a září v jehličnatých lesích (často mezi borůvčím) a její světlejší varianta i v lesích listnatých. Bohužel v posledních letech se stává, že tyto houby vzrostlé v českých lesích končí spíše v Německu či rakousku, protože tam si jich patřičně považují, a tka je výkupní cena relativně vysoká.

Lanýž letní

Lanýž letní (Tuber aeslivum VITT) je jedlá houba rostoucí v podzemí. Plodnice jsou nepravidelně kulovité, s různými výstupky. Mají průměr asi 3-10 cm, na povrchu jsou jakési rýhované bradavkovité útvary. Dužnina je na řezu bílá, později žlutá až hnědavá. Má velmi výraznou chuť i vůni. Roste zřídka od července do listopadu pod listnatými stromy, občas se dá najít vyhrabaný lesní zvěří.

Rostou

Ačkoliv je poměrně chladno, tak houby rostou díky častým dešťům víc než dost. A to nejen, že v televizi ukazovali houbaře, jak nalezli stovky hub za poměrně krátkou procházku, ale doopravdy, stačí se jen zajít podívat do lesa (či pod les) a sami nejspíš také najdete. Známý potkal jen pár desítek metrů od chalupy desítky klouzků, a dvě pýchyvky o průměru asi 20 cm. Takže hurá do lesa.

Hřib modračka

Hřib modračka (modrající, modrák atd..) latinsky Boletus pulverulentus. Svůj název má od toho, že dužnina v řezu po chvilce nabere výrazně modrou barvu, jde o velmi dobrou a poměrně běžnou jedlou houbu. Klobouk má průměr asi 4-12 cm, polokulovitý, dužnatý. Barva klobouku je světle až tmavohnědá, na omak připomíná samet. Trubičky na spodní straně klobouku jsou poměrně vysoké (asi cm) barvy žluté. Třeň je dlouhý a tlustý. Roste od června do září, pod listnatými stromy. Nehrozí nebezpečí záměny za jakoukoliv jedovatou houbu.

Štítovka jelení

Štítovka jelení (Pluteus cervinus) je houbou poměrně větší, klobouk má průměr asi 5-12 cm. Je hnědavý či šedý, vodorovně rozložitý, vláknitý, za sucha rozpukaný, je to houba lupenitá, takže odspodu klobouku vzrůstají lupeny. Třeň je dlouhý, tlustý, plný. Podélně vláknitý, z klobouku se dá snadno vylomit. Roste od května do října na pařezech či kmenech listnatých stromů. Je jedlou hoübou, ale není příliš chutná, tudíž ani vyhledávaná. Je poměrně rozšířená po celém světě.

Klouzek obecný

Klouzek obecný (Boletus luteus L) je jednou z našich dobrých jedlých hub. Jeho název pochází naprosto jistě od faktu, že je jeho klobouk za vlhka poměrně kluzký a slizký. Roste jednotlivě i ve skupinkách přibližně od Června až do Listopadu, to jsou však poměrně vyjímečné případy, běžný je v období od Září do Října. Je vhodný pro jakékoliv kuchyňské použití, není zaměnitený za žádnou jedovatou houbu. Má polokulovitý hnědý klobouk, o maximální velikosti asi 12 cm, běžně však tak 5-6 cm v průměru. Po závoji zůstává na třeni nafialovělý prsten. Spodek klobouku tvoří rourky, máslově žluté barvy, pevně přirostlé. Třeň je poměrně krátký a tlustý, žluté či bělavé barvy. Obvykle roste v borových lesích, lze potkat i ve smrčinách.

Rychlé kyselé houbičky

Zavařované houby na kyselo jsou zajisté výbornou pochoutkou. Nicméně, málokomu je známé že se dají připravit i mnohem rychleji, nežli nalít octový nálev na houby, zavařit a nechat měsíc rozležet. Stačí totiž do sklenice (ideálně zavírací na víčko se závitem) umístit patřičné množství hub (malé celé, větší půlky či čtvrtky, z opravdu velkých řezy), svařit trochu octového sladkokyselého nálevu s kořením, a až ochladne houby jím zalít a sklenici zavíčkovat. Nevýhodou je, že takto připravené kyselé houbičky nejde dlouho skladovat (nejsou sterilizované horkem) výhodou ej naopak rychlost s níž jsou připraveny ke konzumaci, a to, že se horkem nepoškodí aroma a ta trocha vitamínů v houbách. Lze doporučit, skoušel jsem i malé žampionky, výborné. Jako nálev obvykle používám ocet s vodou v poměru asi 1:3, trochu cukru, nějakou tu kuličku pepře, nového koření a lístek bobkového listu.

Holubinka mandlová

Holubinka mandlová (Russula vesca) je velmi dobrou jedlou houbou. Roste většinou v dubových lesích, lze však najít i v smrkových, borových či pod osamělými stromy (většinou opět duby). Klobouk má průměr 4-12 cm, je zprvuvyklenutý, později víceméně plochý, jen s malou prohlubeninou uprostřed. Barva klobouku je od poměrně bělavé, přes růžovou až skoro k červené. Jde jako u všech ostatních holubinek o houbu lupenitou, lupeny mají barvu bělavou. Třeň je krátký, tvrdý a směrem dolů se zužující. Dužnina je na řezu bílá. Roste od Července do Září. Výborně se hodí na jakékoliv kuchyňské využití.

Šťavnatka březnovka

Šťavnatka březnovka (Hygrophprus marzuolus) je malou houbou rostoucí v našich lesích. Má pomenší hnědý klobouk, masitý, ale pokřivený a popraskaný, lupeny světlé. Třeň je silný ale nevysoký. Roste přibližně od března do května v lesích jehličnatých i smíšených, často skrytá pod listím. Obrázek se mi bohužel nepodařilo sehnat, takže není a nebude.

Krupková polévka s houbami

Potřebujete:
krupky, asi 50g, litr a čtvrt vody, 150g brambor, trochu sádla, čtvrt kg hub, nebo cca 25-30g sušených, cibuli, kmín (mletý, nebo celý), sůl, pepř, petrželku.
Co s tím? Vypertr krupky a vařte je v osolené vodě do poloměkka, přidejte na kostky nakrájené brambory a kmín. Na sádle udělejte trochu jíšky. Houby vložte do hrnce k bramborám a krupkám spolu s jíškou, (sušené nechte předem namočené v teplé vodě) dle chuti osolte a opepřete a vařte do změknutí brambor. Navrch přizdobte nasekanou petrželkou. (opravdu není nutná..) Podobně jako například u bramboračky jde o polévku, které stačí coby hlavní jídlo..

Holubinka odbarvená

Holubinka odbarvená (Russula decolorans) patří mezi mnoho druhů výborných jedlých holubinek, mirně štiplavá příchuť v jídle zmizí. Klobouk je široký 6-12 cm, barve je od meruňkové přes bledou oranžovou po světle okrovou, zvláštností je, že lze snadno sloupnout pokožku klobouku až daleko ke středu. Lupeny jsou středně vysoké, šedé. Třeň je vysoký (i 13 cm) tlustý 1,5-2,5 cm, válcovitý, směrem dolů se zužující. Roste od července do září, převážně ve vlhkých borových lesích, místy značně hojně. Je podobně jako jiné holubinky velice citlivá a křehká, hodí se k urychlené spotřebě.

Bedla ala husa

Zajímavý recept který využívá bedly, tak sem s ním. Potřebujete bedly (jakýchkoliv jedlých druhů) sůl, kmín, olej. Vhodné jsou plně vyvinuté veliké klobouky, protože se nejlépe položí na pánev, nicméně s trochou násilí jde vše. Houby vezmeme, odkrojíme třeňe, klobouky posolíme a pokmínujeme. Vložíma na pánev na olej a smažíme na mírném ohni, nejprve z horní strany, po jejím zahnědnutí klobouky otočíme a osmažíme i ze strany lupenů, a to do růžova. Osmažené klobouky postavíme na nějakou další pánev nastojato, aby z nich okapal přebytečný tuk. Takto upravené bedly mají chuť velmi podobnou pečené huse, jako přílohu lze doporučit prakticky cokoliv a pivo navrch.

Houby - papavé

Každá houba je jedlá, praví jedno pořekadlo. Některá však pouze jednou! No, to už je na každém člověku, jestli experimentuje s vlastními znalostmi a vydá se do lesa na sběr, či zda vsadí na jistotu a koupí si v krámě zaručeně nezávadnou hlívu či žampióny. Dnes mne ale při pomyšlení na houby chytají hlavně chutě! Vzpomínám na to, jak babička vždycky zaběhla do lesa na bedly či růžovky (a ona je nejen vždy bezpečně poznala, ale také pokaždé našla). Doma je očistila, nakrájela na silnější plátky, plech na pečení položila na rozpálený tál starodávného sporáku, pomazala trochu domácím utlučeným máslem a houby krátce opékala, sypala solí a v hmoždíři rozdrceným čerstvým kmínem! To byla dobrota, za kterou bych jako malý kluk duši dal! Od té doby jsem si tak nepochutnal. Možná proto, že bedly najdu málokdy a růžovky dost dobře nepoznám, takže je raději nesbírám a ze žampionů to nedopadne stejně. Nebo pro to domácí máslo či sporák vytápěný dřívím a uhlím? Skutečně nevím! Vím jen to, že zase jedna pohádka mládí je pryč. Škoda!

Čirůvka májovka

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) je jednou z hub jíž je možné najít právě touto dobou. A bez ohledu na to, že člověk podvědomě hledá houby v lese, tak májovky je potřeba hledat na travnatých plochách, podél lesů, či na lesních okrajích. Má na okrajích podinutý klobouk krémovo smetanové barvy. Třeň je relativně tlustší a krátký. P/ozor, je zaměnitelná za jedovatou vláknici načervenalou.

Co všechno lze nyní najít v lese?

Počasí je letos poměrně neobvyklé, prakticky se přerodila zima v léto, a jaro někde vynechali. Nicméně nás se teď týká poměrně důležitá věc, a sice, co lze za těchto podmínek najít, co roste? Rozhodně roste čirůvka májovka, kamarád mi psal že jich našel požehnaně. Dále lze najít hlívu, vyrostlo jí na vhodných místech také dost. Navíc nějaký ten smrž, ucháče, prostě roste toho dost, místy celé trsy. (fotku jsem si půjčil bez dovolení autora, ale nádherně ukazuje jak se přiroda zbláznila, toto opravdu není běžný nález)

Jaro

Tak nám konečně začíná jaro, houby zase porostou. A že by se dalo očekávat že při současném oteplení, a vlhké půdě po roztálém sněhu by toho mohlo růst docela dost. Nu zdá se že je nejvyšší čas vyrazit do lesa, najít si voňavé místečko které není rozšlapáno tisící jinými houbaři a prohrabat pak celé okolí. Ale pozor, posbírat v touze po prvních jarních houbách i nějakou tu jedovatinu by vám rozhodně neprospělo.

Jidášovo ucho

Ucho jidášovo (Hirneola auricula-judae) je houbou poměrně běžnou, i když se to nezdá. Má plodnice o velikosti až 10 cm v průměru, (většinou spíše 3-4 cm) které jsou tenké jen několik milimetrů a mají tvar škeble či opravdu ucha. Barva je hnědá či červenohnědá, roste na odumřelém dřevu listnatých stromů, nejaději má akát a bez. Ucho se výborně hodí do jídel podobných čínským, případně do omáček či k masu. Je prakticky totožné s čínskými černými houbami.

Zase jednou problém

A tentokrát ne až tak na mé straně obrazovky, jak by řekli komunističtí hlasatelé. Jakýsi problém se děje na bloggeru, a nejdou do blogů přidávat obrázky. (tak trochu bych si tipl, že jim možná došlo místo na disku, nebo tak něco) a tak vcelku snažit se dneska vyprodukovat něco hodnotného nemá smysl. Ale přecijen když už píši nějaké posty na všechyn své blogy, tak nemohu opomenout ani tento. A také ybch se chtěl omluvit, dlouhou neaktuálnost způsobila moje závislost na online hrách, američané dobře ví proč pařany léčí jako drogové závisláky.

Bedla červenající

Bedla červenající (Lepiota rhacodes) je houbou dorůstající značně velkého vzrůstu, plodnice měří v průměru 6-15 centimetrů, třeň je vysoký až skoro 20. Klobouk je pokrytý tmavými šupinami uspořádanými do soustředěných kruhů, uprostřed klobouku je vystupující hrbolek. Lupeyn na spodku klobouku jsou tenké, husté a relativně vysoké. Třeň je na spodku ztluštělý, dá se snadno vylomit z klobouku. Dužnina na řezu žloutne, a pak červená, od toho název. Roste koncem léta a na podzim, v listnatých i jedličnatých lesích, ale také na zahradách a v parcích. Třeň je relativně tuhý, hodí se spíše do omáček či polévek, zato klobouk se těší veliké oblibě upravený coby řízek.

Hlíva ústřičná

Je dřevokazná houba, a proto pokud ji chceme pěstovat, potřebujeme buď vhodné dřevo, nebo nějaký substrát ze slámy či sena. Substráty je potřeba připravovat ze zdravé, neplesnivé slámy, a i tak se doporučuje ji poměrně důkladně spařit, abyste měli jistotu, že již neobsahuje zárodky jiných hub. Poté naplníme do nějakých silnějších PE pytlů, a necháme někde poblíž zdroje tepla, aby hmote vychládala jen pomalu. po přibližně 24 hodinách je potřeba pytel umístit svisle (pověsit, postavit) a proříznout v jeho spodní části otvor či otvory, jimiž vyteče přebytečná voda. Nechte pomalu vychládat asi na 30oC a pak naočkujte sadbou. (Ta by se neměla příliš dlouho skladovat, tak měsíc až dva jsou maximum, čerstvá dá nejspíše lepší výsledky, rychleji.) Naplněné pytle naskládejte do místnosti kde je asi 20o, nemělo by na ně svítit slunce. Substrát by měl být stejnoměrně prorostlý zhruba za 14 dní (v optimálních podmínkách) až 3 týdny. Poté je vhodné jej na několik dní zchladit, podpoří se tím tvorba plodnic. Poté přeneste pytle do slabým světlem osvětlené místnosti, a prořežte do nich několik otvorů (10-20) jimiž budou plodnice prorůstat ven, aniž by docházelo k přílišnému vysychání. Sklízíme vždy celé trsy plodnic, a to vylomením. Celkově vyroste několik sklizní, neuspěchejte to, a nevyhoďte ještě plodící substrát.

Co bude dál?

Upřímně, netuším, snad opravdu nějaký ten pokec o hlívě a šlus. Když kamarád zakládal blog, říkal jsem mu, že houby jsou hovadina, protože člověku relativně rychle dojde materiál, ale on se tvářil jako že ne, že všechno bude v pohodě. Kamarády občas raději nakopat, než po nich chtít nějakou vážnou práci.

Žampiony 3

Takže nyní máte připravený substrát ve kterém budete houby pěstovat i krycí zeminu jíž jej překryjete shora. Další co potřebujete je samotná sadba. Ta se dá dnes bez problémů koupit ve větších zahrádkářstvích, ale proč kupovat (na osazení více truhlíků) kila a kila sadby, když to jde i jinak? Jak zapěstovávat houby, touhle informací se stránky o žampionech příliš nehemží. Lépe řečeno není tam o tom ani jediná zmínka. Zato stránečky o pěstování naprosto jiných hub (lysohlávek) o tom mluví naprosto jasně a přesně. Potřebujete sice jisté laboratorní sklo, ale to se dá koupit za pár stovek kč, a pokud chcete pěstovat trochu více než jen jeden truhlíček ročně, tak se vám asi vyplatí. Minimálně jakzajímavá zkušenost. Takže odtud vás odkáži na stránky o pěstování lysohlávek. Každopádně v okamžiku kdy máte sadbu (ať již získanou jakkoliv) smíchejte jí se substrátem, překryjte asi 2 cm krycí zeminy a to celé zakryjte navlhčeným papírem. A za pár týdnů máte houby.. Jen je potřeba hlídat aby substrát nevyschl. (A pamatujte si, houby nepotřebují k životu světlo, truhlíky můžete klidně naskládat v kůlně či komoře střídavě přes sebe. Jen je potřeba dotyčné místo větrat, CO2 se vytváří i při dýchání bez fotosyntézy.

Pěstování zampionů 2

Zandejte připravený substrát do patřičné nádoby (patřičných nádob) trochu upěchujte. Dále si připravte krycí zeminu (nemůže to být další vrstva substrátu), tu si připravíte následovně: smíchejte něco rašeliny s jílovito-písčitou zeminou (docela jílovitou) prosypávejte mletým vápencem aby výsledná směska byla zásaditá, ph 7-7,5. To celé prokropte 2% roztokem formalínu, zabalte do nějaké plachty a nechte pár dní působit. Tím si připravíte druhou potřebnou hmotu k pěstování. Mezitím vám substrát v bedýnkách ochladl, takže můžete přistoupit k osazení. Ale o tom až zítra. Ps: lepší obrázek jsem jaksi nesehnal.. nebijte mě.

O pěstování žampionů

Hledal jsme hledal, nalezl spoustu informací, nicméně podpořily mě v dojmu že se jako obvykle pokouší udělat firmy z člověka vola a dojnou krávu, aby platil a platil. Tudíž se pokusím skombinovat návod na základě oficíálních informací o pěstování žampionů a neoficiálních informací o pěstování lysohlávek. Dohromady by to mělo docela dobře fungovat. Každopádně základem je, že potřebujete substrát v němž vám budou houby růst. Potřebujete jako základ kvalitní koňský hnůj, a něco sádry. (teoreticky není důvod proč by to nešlo i z jiného hnoje, ale koňský je velice výživný) Hnůj navrstvěte na nepropustnou podložku (nejspíše beton) jednotlivé vrstvy prosypte trochu sádrou. celá hromada musí být vlhká, je li hnůj příliš suchý zakropte trochu vodou. Nechte pár dní odležet, pak hromadu překopejte tak, aby vnější vrstvy skončily uvnitř, je li potřeba opět navlhčete. Opakujte ještě dvakrát, pak je substrát připravený k použití. (pokračování příště)

Pěstování hub

Možná by teké někoho mohlo zajímat jak se dají houby pěstovat, protože relativně nevelká bedýnka zvládne zásobit žampiony celou rodinu a ještě zbyde. Tedy, jak na to? co všechno budeme potřebovat? jakou péči? a v neposlední řadě, jak dlouho to trvá? Pokusíme se tyto otázky poněkud rozebrat a složit z toho nějaký menší seriálek článků o pěstování hub, co a jak. A po žampionech dojde i na hlívu a ostatní houby rostoucí na dřevě, takže se máte vcelku na co těšit, ale to až zítra.

V zimě

Houby sice přežívají, ale za podmínek které v současné době panují opravdu nerostou. A to ani houby označené jako zimní, které by za jiných okolností mohly, -15 a méně je opravdu trochu drsné na organismus jež obsahuje tolik (mrznoucí) vody jako houba. TAkže nyní holt jsme odkázáni na houby sušené, sterilované či pěstované uměle.

Omluva místo hub

Vzhledem k tomu že počasí je jaké je, a že Acess point na střeše mrzne a neudrží spojení bych se vám všem očekávajícím nějakou změnu chtěl akorát omluvit. V současné době běžím na záložní lince přes amatérskou síť CZFREE.NET a přes ni jsem připojen více než mizerně, takže toto je asi do oteplení poslední příspěvek, protože nemá smysl psát něco co díky nekvalitě linky posílám desetkrát. Tedy, sbohem do jara. (asi)

Bramboračka

Bramborová polévka je tradiční české jídlo, a sem k houbám jí přidávám protože hub se do ní tradičně dává poměrně hodně. (pochopitelně, chudší lidé poslali děti do lesa na houby, a jelikož je měli zadarmo tak jich vesele použili hodně. A ono koneckonců na pořádné bramboračce není nic špatného.. Potřebujete brambory, kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer, cibuli (to vše očistit, nakrájet a do hrnce.. zalít vodou, osolit a dát vařit) dále trochu másla na jíšku, trochu hladké mouky, majoránku a právě zmiňované houby, asi by šly použít i čerstvé, ale spíše se dávají sušené. polévku vařte , chvíli před tím než je vše měkké hvoďte houby. Udělejte z másla a mouky jíšku, taktéž přidejte do hrnce. Na závěr posypte majoránkou.

Houbové koření

Jako houbové koření se používá nejemno i nahrubo drcený prášek z různých druhů hub (sušených). Spíše než jeho příprava je zaqjímavé, že jelikož se jej používá opravdu málo, tak lze často využít i houby mírně jedovaté, avšak se silným houbovým aroma. Nicméně, abych nepomlouval, ony i ty žampiony nejsou špatné.

Ekologie

Významní ekologové jako James Lovelock a sir David King, hlavní poradce britské vlády pro vědecké záležitosti, argumentují, že Británie potřebuje novou generaci jaderných elektráren a že to je jediný realistický způsob jak zvládnout globální oteplování. Současné britské jaderné elektrárny vyrábějí asi 20 procent britské elektrické energie, ale většina z nich má být do roku 2023 vyřazena z provozu.

Anderson konstatuje, že vzhledem k odlišným požadavkům dopravního a topného sektoru postytuje jaderná energetika jen asi 3,6 procent celkové britské energie. "Nahrazení jaderných elektráren plynovýnmi a uhelnými elektrárnami do roku 2020 by zvýšilo emise kysličníku uhličitého o 4 - 8 procent. To lze lehce kompenzovat mírným zlepšením efektivnosti využívání energie.

Žampion

Žampion zahradní zná snad každý, už proto že je to nejběžněji pěstovaná a prodávaná houba. Jeho typický vzhled snad nemá smysl popisovat, zato však neuškodí zmínit to, že dosti běžně roste i divoce, například na loukách podél lesa. (Má v oblibě louky kde je dobytek, hnojení..) Jde o výbornou, i když z hlediska aroma nepříliš výraznou houbu, dá se snadno pěstovat jak ve velkém, tak pro osobní potřebu.

Hlíva ústřičná

Teď jen doufám že se neopakuji příliš často, ale bylo mi líto si v knize zaškrtávat co jsem již použil, a tak se zde možná některé oblíbené houby objeví vícekrát, zatímco jiná nikdy. promiňte mi to, není to úmyslná sabotáž. Ale nyní zpět k samotné hlívě, to je houbha rostoucí v lesích na pařezech či kmenech, volně roste na podzim a v zimě (v chránených místech). Vytváří celé svazky klobouků s podvinutými okraji a lupeny na své spodní straně. Jejich barva je šedavá či hnědavá. Jde o výbornou jedlou houbu, i když je poněkud tužší.

Křemenáč osikový

Křemenáč osikový (Boletus scaber) je jak již jeho latinské jméno naznačuje houbou hřibovitou, tudíž již předem je jasné že má výtrusy v rourkách, a ne na lupenech. Jde o houbu s velikým vysoce vyklenutým kloboukem v barvě oranžové, povrch je matný. Jeho třeň je vysoký, bílý ale pokrytý tmavými šupinami. Roste v období července až října, místy zančně hojně v lesích, nejčastěji (ne však pravidelně) je k nalezení pod osikami. Výborná jedlá houba.

Smaž špičatý

Smrž špičatý Morchella conica je houba jarní, rostoucí od března do května na okrajích lesů případně v zahradách. má tlustý bálý dotý třeň, klobouk je hnědý, pokrytý jamkami, tvar má kuželovitý. Výborná jedlá houba, jež se hodí ke všem druhům přípravy snad jen s výjimkou sušení.

Zase v lese

Začal nám nový rok, s číslem 2006. Popřejme si vzájemně, aby se vyvedl co nejlépe, a abychom měli pokudmožno co nejvíce času na chození po lese, a případně i jiné zábavy. Hodně zdraví, štěstí a co nejméně jedovatých hub ve smaženici. A také bych přál sám sobě, abych pokudmožno zachytil co nejvíce překlepů, a neprezentoval je na netu. Sice každému se stane, ale měl by to po sobě přečíst a opravit.

Sušené houby

Ne každá houba se dá usušit, ale u těch které jdou se jedná o velice efektivní metodu uskladnění. Suchých hub se totiž do jedné skleničky vejde tolik, že v čerstvém stavu to bylo několik kilogramů, a přitom skoro k jakékoliv kuchyňské úpravě se dají použít sušené houby stejně jako čerstvé, stačí je jen chvíli předem namočit do vlahé vody. a jak houby sušit? Každopádně probrat zdravé, nečervivé jedince, nakrájet na plátky. A potom můžete tyto kousky sušit na plechu, ale podle mě je mnohem rozumnější provléknout dlouhou nití, a pověsit. odpadá tak starost s obracením, stačí si jen počkat.

Houbový kuba

Houbový kuba je tradičním staročeským pokrmem, pojídaným v době vánoc, takže recept se (opožděně, ale lepší jak nic) může hodit. potřebujete:
Asi 1/4 kg hub
30 dkg krupek
sádlo
cibuli
sůl
majoránku
česnek
vodu
Vyperte krupky ve vodě a nechte je okapat. V kastrolku osmažte cibuli na sádle, přidejte krupky, nechte moment oprahnout, zalijte, osolte a uvařte doměkka. HOuby nakrájejte a podusta na pánvi spolu s trochou kmínu. Smíchejte s kroupami, okořeňte česnekem a majoránkou, trochu zakápněte shora sádlem a dejte zapéct.

Štědrý den

Takhle asi ve dvě odpoledne, čili již v předvečer stědrého večera bych vám všem co tohle čtete chtěl popřát co možná nejhezči a nejklidnější prožití svátků. Mějte se pěkně a snad se s vámi na této stránce zase někdy setkáme po svátcích.

Klouzek

Klouzek je houba u které je velice snadno odvoditelný název, protože za vlhka (raní rosy) je jeho klobouk na omak kluzký. Latinský název Boletus luteus pak naznačuje že jde o houbu hřibovitou, a jeho vzhled je poměrně typický, hnědý klobouk, na jeho spodu žluté rourky, silný třeň.. Roste v lesích, nejčastěji smrkových a borových.

Rozloučení

Dnes bych se chtěl preventivně rozloučit, protože jak budou vánoce, tak nevím jak to s bolgem bude. Budu totiž stěhovat na svátky počítač k matce, a pochopitelně nevím jestli se dostanu také k něčemu vážnému, kromě bujarého veselí. Uvidíme jestli nastane uprostřed pojídání a popíjení okamžik kdy se také dostanu k počítači.

Houbová omáčka

Houbová omáčka je jednou ze skoro univerzálních potravin, dá se použít prakticky na jakékoliv maso, pečené, vařené. Dá se s ní zalít knedlik, brambor, těstoviny, rýže a se vším je chutná. Její příprava není složitá, a ani drahá, a může být udělána na mnoho různých způsobů. Každopádně mají společnou podstatnou část přípravy, a sice, že potřebujete houby a trochu cibulky. Houby očistíte, nakrájíte, cibuli oloupat an nakrájet. (Vzhledem k tomu, že celková doba važ¨ření je krátká, tak na hodně jemno, veliké kusy by byly tvrdé.) V rendlíku rozpalte trochu tuku (olej, sádlo, máslo, jedno) a vhoďte na něk cibulku, a po chvilce přidejte houby. Nechte několik minut (2 či tři..) lehce podusit, pak zalijte vodou (vývarem, vodou s trochou rozvařeného masoxu či tak) a nechte pomalu vařit. A teď záleží již jen na vás, múžete nechat jen tak, případně přidat jíšku, nebo zahustit trochou mouky, dá se přidat trochu smetany, prostě mnoho možností. A pochopitelně osolte podle chuti.

Jak hledat houby?

Pokud nemáte nějaké oblíbené místečko, kde již víte, že tam rostou, tak to máte poměrně složité. Obecně však rostou houby raději na vlhčích místech, a velice dobrým ukazatelem jejich přítomnosti může být čich. Pokud les již na dálku voní po houbách, tak jste pravděpodobně na správném místě. A každopádně, mnoho hub roste na různých předělech kde přechází les v palouček či an chráněných místech u kořenů stromů, případně pařezů, takže se tam dívejte.

Smaženice

Tak mám dojem, že v rámci receptů z hub se mi podařilo zapomenout a vynechat ten nejhlavnější. a sice konkrétně smaženici. možná to bylo proto, že ji každý zná, ale není to slušné, takže tu je recept:

Houby, poměrně hodně, co nejrozmanitější druhy, cibuli, vejce, sůl, pepř, olej. houby očistit, nakrájet, cibulku totéž. Cibuli dát smažit, po nějaké době přidat houby, chvíli dusit. osolit, opepřit a přihodit vejce, zamíchat a podávat.

Houby s rýží

Přesněji řečeno, bylo to obráceně, šlo o rýži s houbami a cibulkou. Neměl jsem doma nic jiného než rýži, cibuli a sušené houby, pravda, nějaké to koření, sůl a olej. Uvařil jsem rýži, namočil houby, okrájel cibulku, hodil na pánev. po chvíli stačí přidat houby, patřičně okořenit a přihodit rýži. No, když tak přežívají čínani už pár tisíc let, tak to špatné nebude.

Kačenka česká

Kačenka česká je jednou z jedlých hub rostoucích vzácně v lesích. Roste opravdu vzácně v listantých lesích. Je dokonce tak vzácná, že je uvedená mezi ohroženými druhy. Její popis je jednoduchý, stačí říct, že vypadá prakticky jako smrž, má tentýž hnědavý či červenavý hrbolatý klobouk, a bílý třeň. Vyrůstá však velmi brzy na jaře, běžně ještě mezi zbytky sněhu.

Špička obecná

Špička obecná je houbičkou s malým kloboukem nasazenám na velice dlouhém tenkém třeňi. Oboje má barvu hnědou. Roste naprosto běžně i na trávnících, na lokách, v zahradách. Je to houba, která se občas vidí i v prodeji, pak je normálně větší část třeňě odstraněná.

Jak to dopadne pokud píšete blog a přitom hrajete

Odpověď je jednoduchá, špatně to skončí. Což se mi zrovna ukázalo. Pokusil jsem se psát si svoje blogy, zatímco postava měla vesele trénovat jedna druhou an místě kde nemůže žádný nepřítel dosahnout. Lučištníkovi jen doplňovat střelivo, a on se o to postará. Výsledek? kupodivu hebnul jen ten mág, ale rozhodně to nebyl dobrý nápad.

Nakládání hub na kyselo

Je jednou z velice efektivních metod, jak mít z hub vítanou přílohu, přesněji ňamku. a přitom je to velice snadné, tedy pro toho, kdo již něco zavařoval. vše je v podstatě stejné jako u nakládání okurek, dokonce i nálev se velmi podobá, rozeberme si tedy nyní jen ty rozdílné detaily. Houby se nenakládají (přesněji nesterilizují) v čerstvém stavu, je potřeba je napřed trochu podusit, aby přijímaly vodu. A za druhé, nálev by něměl být příliš kyselý, aby ocet nepřebil veškeré přirozené aroma hub. vše ostatní je naprosto stejné.

Hřibová polévka

Na pořádnou hřibovou polévku potřebujete asi 20 dkg hřibů (hrst sušených) 10 dkg brambor, 6 dkg ryb (asi tak jedna větší čudla.. mrkev, cibuli, sůl, olej, kopr. Nakrájené houby povařte spolu s mrkví ve slané vodě, přidejte kousky ryby, brambory a cibulku, vařte do měkka. Hotová se posype koprem.

Houby v divném odání

Velmi výhodné pro růst HDP jsou všelijaké katastrofy. Taková Katrin pozvedla HDP v USA o několik procent. I u nás povodně i vichřice zajišťují růst HDP. Díky za ně. Rovněž bychom neměli žehrat na hromadné havárie na D1. Slyšíte-li, že škody dosáhli dva miliony, radujte se – o tolik i stoupne HDP, neboť opravy těch vraků zvyšují HDP a co teprve, když si někdo koupí nový automobil ! Nemusíme litovat ani zraněných a mrtvých neboť lékaři, nemocnice i pohřební ústavy jsou významným přispěvovatelem do HDP a tím přispívají k růstu naší ekonomiky. I takový zloděj nebo lupič má velký význam pro tvorbu HDP. Zajišťuje platy policistů, advokátů, státních zástupců, soudců a dalších. Čím více zlodějů, tím více policistů, advokátů a soudců a tím pádem také větší HDP. Řekl bych, že tady se mnozí občané přímo vyznamenávají. Když to nebude stačit, zapalte svůj dům, rozveďte se a stravujte se v restauracích - to vše zvýší HDP.

Houby jako obloha

Vynikající je udělat k masu či prostě jen tak jako ňamku houbičky. Ale ne úplně, vydušené jak jen to jde, to je sice také výborné, ale jako vynikající příloha se hodí malé houby (prakticky jakékoliv) jen tak rozkrojené na čtvrtiny a velice rychle vydušené na pánvi. Trochu soli a pepře, nemá to chybu.

Maso na houbách

Copak o to, udělat tenký plátek masa ve společnosti hub není problém, ale o to horší je pokud chcete houby kombinovat s velikými kusy masa, které jsou hotové mnohem dříve než houby (podobný problém jako česnek či cibulka). Tam jde hlavně o vhodné načasování kdy přiudat houby (případně i zeleninu) k masu. Prostě když hodláte péci větší kusy masa, tak je s houbami naložte dříve, a pak dejte napřed péci maso, houby a zeleninu omeťte. Pálily by se, ty se přidávají až po několika hodinách pečení, když je již maso skoro měkké, aby dodaly chuť a aroma i výpeku. Osobně mohu k tomuto způsobu zpracování masa doporučit maso libové (kýta, kotleta) tak i prorostlé (krkovice, bok). Všechny jsou vždy chutné.

Babka

Houba lidově zvaná babkou je jednou z pomenších rourkatých hub rostoucích velmi hojně v našich lesích. Je poměrně malá, shrbená, rozpraskaná, klobouk má barvu sametovo hnědou, rourky jsou žluté, třeň tmavohnědý. Je sice nevzheldná, ale jelikož jde o jednu z nejběžnějších hub, tak je sbírána v hojném počtu. Lze použít prakticky jakkoliv, dá se sušit, do polévek, omáček, pod maso, naložit na kyselo..

Důchod

Česká správa sociálního zabezpečení zásadně nesouhlasí s článkem „Vládě budou chybět peníze na důchody“ v Mladé frontě Dnes. Redaktorka Martina Patočková v pondělním vydání mimo jiné napsala, že s blížícím se koncem roku budou ve státní podkladně chybět zhruba čtyři miliardy na důchody a dvě až tři miliardy na nemocenskou. A že si tyto prostředky bude třeba půjčit částečně od České pošty, přičemž půjčka přijde vládu na desítky miliónů korun na sankčních úrocích. To ale není pravda.

Bedla vysoká

Bedla vysoká (Lepiota procera) je jednou z obecně známých hub našich lesů, je to houba lupenitá, znamenité chuti. Roste ve skupinách an pasekách a okrajích lesů v období od července až do listopadu. Má klobouk barvy bělavé, jeho průměr je asi od 9 do 30 cm, jsou na něm velmi nápadné strupy vzniklé jak klobouk puká s růstem. Její třeň je tlustý a velmi dlouhý, (i nad 1/2 metru), u starších hub se nekonzumuje. Špatně se suší.

Holubinka nazelenalá

Holubinka nazelenalá (Russula virescens) je jednou z výborných jedlých hub, které poměrně dobře rozpozná i začátečník, a to podle barvy a rozpraskanosti klobouku, jemuž se žádná jiná houba rostoucí u nás nepodobá. Klobouk o průměru 6-12 cm je barvy nazelenalé, polokulovitý s prohlubeninou uprostřed. Klobouk je silně rozpukaný, některé plošky mohou mít barvu až dohněda. Je to houba lupenitá, takže na spodní straně klobouku jsou lupeny. třeň je dlouhý a velmi tlustý. Roste značně běžně od června do října v listnatých lesích.

Hřib královský

Hřib královský (Boletus regius) je jednou z našich nejlepších, ale bohužel také nejvzácnějších jedlých hub. Má veliký (7 až i více než 20 cm v průměru) klenutý klobouk růžové barvy, výtrusy jsou v trubkách. Jeho třeň je siroký a dlouhý, dole výrazně ztloustlý, těsně pod kloboukem je na něm patrná jemná mřížka. Roste od července do září v listnatých lesích. Jen škoda, že tak vzácně.

Houbovník

Potřebujete asi 1/2kg hub, 5 housek, 5 vajec, 80 g másla, 400 ml mléka, majoránku, pepř a kmín na okořenění, trochu másla a strouhanky na vymazání a vysypání formy a něco sýra navrch. Očištěné houby nakrájejte na kousky a nechte doměkka podusit na másle. Housky (nebo rohlíky, jedno..) nakrájejte v zalijte mlékem. Oddělte žloutky od bílků, žloutky utřete s máslem, z bílků udělejte sníh. Smíchejte vše dohromady, dejte do vysypané zapékací nádoby (zapékací miska, případně pekáček) A upečte v předehřáté troubě do zlatova. Hotové je dobré posypat za horka sýrem, ale není nutno.

Rizoto s houbami

JE další houbovou modifikací běžného pokrmu. Rizoto, čili rýže, nějaká ta zelenina, něco masitého (pro vegetariány nenuceno, jinak výborně poslouží jakékoliv přebývající kousky masa, případně kus salámu) Nu a samozřejmě houby, lze použít prakticky jakoukoliv jedlou houbu, a to jak čerstvou, tak sušenou, akorát že ty sušené to chce chvilku předem namočit do teplé vody. smícháte prostě uvařenou rýži s ostatními ingrediencemi, osolíte a opepříte podle chuti a máte rychle udělaná velice dobré jídlo.

Guláš s houbami

Posledně jsem odzkoušel udělat vepřový guláš a přidat do něj houby, a výsledek mohu jen doporučit. Asi půl kila vepřového na guláš (ramínko, plecko, libový bůček, horší krkovička) zhruba stejně tolik cibule, houby, něco mleté sladké papriky, sůl, olej, 1 kostka masoxu, 1 feferonka pro ty kdo rádi trochu ostřejší. Cibuli oloupat, nakrájet na středně malé kousky (centimetr na centimetr je trochu moc, ale i tak velká může být), maso na kousky, feferonku omýt a také na kousky, (opravdu malé). Cibulo v hrnci osmažit na oleji do zlatova, pak přidat mletou sušenou papriku, nechat chvíli osmahnout. Přidat maso, otáčet a míchat, aby se nespálilo, maso se trochu zatáhne, a samo pustí šťávu. Chvíli nechte dusit, pak přilijte trochu hoké vody, doprostřed vhoďte kostku masoxu. (Guláš se dusí, ne vaří.. té vody ne moc najednou..) Po zhruba půlhodině přidejte sekanou feferonku a houby. Zkoušel jsem čerstvé žampiony, hlívu a nebo sušené lesní houby, vše bylo dobré. Dosolte dle chuti, nechte dělat než bude maso měkké. (třeba zrovna ramínko moc času nepotřebuje, po hodině a čtvrt je guláš měkký a prudce jedlý)

Houbové řízečky

Jsou vynikajícím jídlem, kde snad ani tomu nejzarytějšímu masožravci nechybí maso. (Vím co říkám, jsem ten zmiňovaný tvor)A přitom jejich příprava je poměrně snadná, a ani cena (v případě kdy ty houby kupujete) není nijak závratná. Připravují se buď z pýchavky (která se rozkrájí na plátky, nebo z hlívy, kde se smaží klobouky (šišouky) vcelku, dále se dají smažit klobouky bedly.. Mnoho hub je v této úpravě dobrých. Prostě stačí vzít kus (plátek, klobouk) houby, obalit v klasickém trojobalu a pak osmažit po obou stranách na rozpáleném tuku. Dobrou chuť.

Hřib dutonohý

Hřib dutonohý (Boletus cavipes) je (och jaké překvapení) houbou hřibovitou. Červenavě hnědý sametový klobouk má 3-10cm v průměru, vyrůstají na něm plstnaté šupinky, uprostřed má vyklenutý hrbolek. Třeň je tlustý, krátký, válcovitý a dole ztluštělý. Roste od pokročilého léta až do podzimu vna hlinitých půdách pod modříny. Je to dobrá jedlá houba.

Ryzec syrovinka

Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) je jednou z našich jedlých hub. Roste v lesích na teplých místech od června do září. Má matný, pevný hnědočervený klobouk o průměru 8-14cm, třeň je tlustý, tvrdý a krátký. Je zaměnitelná za další ryzce, palčivé chuti, ale nejedovaté.

Bělolanýž obecný

Bělolanýž obecný (Choiromyces venosus) je houbou rostoucí v podzemí, proto se poměrně těžko hledá. Má plodnici většinou o průměru 4-8cm, ale maximálně je to asi 15. Je poměrně těžký, v obdobích sucha jsou popraskané. Má barvu hnědou. Nedá se sice srovnávat s pravým lanýžem, ale i tak je díky svému silnému aroma vhodná na dochucování jídel.

Čirůvka dvoubarvá

Čirůvka dvouarvá (Tricholoma saevum) je houbou o velikosti klobouku až 15 cm, tedy poměrně velikou. Klobouk je hladký, barvy hnědé (tak jako vybledlá hnědá co byla dlouho na slunci). Třeň je krátký, tlustý a má viditelná fialová vlákna na světlefialovém pozadí. Roste v září až ríjnu (ale často i do listopadu) na okrajích lesů, i na zahradách. Je velice aromatická.

Zážitek s hlívou

Tak jsem si znovu otevřel dokumentaci o tom, jak roste hlíva ústřičná. A to ne pro legraci, ale protože jsem na pankrácké tržnici potkal čerstvé hlívy prodávat. A jelikož to byly očividně opravdu houby lesní, ne pěstovaný odpad, tak jsem hledal, čím sem se mohl případně otrávit. Nu, uvidíme.

Holubinka odbarvená

Holubinka odbarvená (Russula decolorans) je jednou z jedlých holubinek, je však vhodné ji upravit tepelně. (palčivá chuť se ztratí v pokrmu) Má 6-12cm široký klobouk, barvy oranžové nebo okrové. Lupeny mají barvu smetanovou, stejně tak třeň, který je 7-13 cm dlouhý a asi 1-2,5 cm tlustý. Roste v létě a na podzim, hlavně ve vlhkých borových lesích. Nehodí se k sušení.

Stroček trubkovitý

Stroček trubkovitý (Craterelleus cornucopioides) je houbou připomínající svým tvarem spíše lišejník. Roste v listnatých lesích, občas i na polích. Má klobouk zvonkovitého tvaru, s velmi tenkou stěnou, hnědavé barvy a tenký bílý třeň. Není zaměnitelný za nic jedovatého. I když se to na první pohled nezdá, je to jedlá houba.

Opeňka měnlivá

Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) je jednou z hub rostoucích na dřevu. Má klobouk o průměru 3-6cm, je žlutohněhé barvy, plodnice vyrůstají v trsech. Třeň je tenký, pevný, prohnutý a tmavodnědě šupinatý, směrem dolů postupně čímdál tmavší. Roste od května do listopadu, na pařezech a kmenech listnatých stromů. Pozor, je zaměnitelná za penízovky či třepenatky.

Špička obecná

Špička obecná (Marasmius oreades) je jednou z našich jedlých hub. Roste po dešti na loukách a zahradách. Má kuželovitý klobouk s hrbolkem uprostřed. Klobouk je hladký barvy okrové. Tenký, dlouhý a pružný třeň. Je zaměnitelná s různými mírně jedovatými houbami. Roste od května do listopadu.

Muchomůrka šedivka

Muchomůrka šedivka (Amantia spissa) je jednou z našich poměrně běžných jedlých hub. Roste od července do září, nejvíce v jehličnatých lesích, ale poměrně hojně i jinde. Má plochý, šedý klobouk pokrytý nepravidelnými bělavými strupy. Třeň je tlustý a krátký, má mohutný prstenec. Je zaměnitelná za muchomůrku panterovou.

Lošák jelení

Je houbou poměrně velikou, s kloboukem uprostřed vmáčklým. Celý klobouk je porostlý hnědými strupy, nejhustěji ve středu, tan kde je promáčklý. Třeň je krátký, směrem dolů se zužující. Roste v podhorských botových a smrkových lesích od léta do podzimu. Jde sice o jedlou houbu, ale díky poměrné tuhosti je vhodné jej déle vařit. Nemá žádnou podobnou jedovatou houbu.

Mechovka obecná

Mechovka obecná (Clitopilus prunulus) je houbou rostoucí od června do října jednotlivě v listnatých i jehličnatých lesích. Celkově by se dalo říci, že velmi připomíná klasické žampiony. Klobouk má 3-10 cm veliký, za mládí silně podvinutý, masitý, šedobílý. Třeň je dlouhý, tlustý, a válcovitý, směrem dolů se zužující. Dužnina je bílá, měkká. Je zaměnitelná za některé jedovaté houby, například strmělkou voskovou.

Šťavnatka pomrazka

Šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus) je jednou z našich méně známých jedlých lupenitých hub. Má klobouk o průměru až 5 cm, zpočátku vyklenutý, později uprostřed vmáčklý. (jako liška obecná) Je tenký, slizský, červenohnědý. Třeň je tenký, dlouhý a slizský. Dužnina žlutá. Roste na podzim a v zimě, nejvíce po prvních mrazech převážně v jehličnatých lesech. není zaměnitelná za nic jedovatého

Sluka svraskalá

Sluka svraskalá (Rozites caperata) je houbou rostoucí v létě, obvykle v borových lesích ve vyšších polohách. Má klobouk o průměru 4-8cm, kuželovitého tvaru, okrový, často na okraji rozpraskaný. Třeň je dlouhý až 15cm, široký, pevný. Dužnina je bělavá, houbové chuti a vůně, málo červivějící. Je to houba lupenitá. Není zaměnitelná za žádnou jedovatou houbu.

Klouzek sličný

Klouzek sličný (Boletus elegans) je výbornou jedlou houbou rostoucí ve všech typech lesů, ale výhradně pod modříny. Má masitý, vysoký klobouk o průměru 4-12 cm, většinou však spíše menší. Oranžově až citronově žlutý, vyklenutý. Třeň je dlouhý asi jako šířka klobouku, poměrně tlustý. Dužina je citronově žlutá, modrající po doteku. Houba je za vlhka slizská. Není zaměnitelný za nic jiného, než za další klouzky. (které jsou také jedlé)

Hlíva ústřična

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je asi druhá nejznámější houba po žampionu. Má masitý klobouk o průměru až 18 cm, nahnědlé, nebo šedivé barvy. Bílé řídké lupeny, příjemně voní i chutná, i když je tužší. Roste v trsech nad sebou na pařezech a kmenech listnatých stromů. V přírodě roste na podzim a v zimě, naprostá většina se jí však pěstuje uměle.

Krásnosporka mlynářka

Krásnosporka mlynářka (Albatrellus ovinus) je houbou s bělavým, často rozpukaným kloboukem s rourkami, bílou tuhou nečervivějcí dužninou, nevýraznou houbovou chutí a vůní. Třeň má krátký, tuhý barvy bílé. Roste ve všech typech lesů, ale hlavně v podhůří, v období od léta do podzimu. Většinou se suší a mele na kořenění.

Kačenka česká

Jedlá houba zvaná Kačenka česká (Ptychoverpa bohemica) je značně podobná smrži. Roste v Teplých listnatých lesích, popřípadě v sadech v období zhruba od března do dubna, je to tedy houba jarní. Má žlutohnědý zvoncovitý křehký klobouk, vysoký 3-8cm, široký asi 2-6 , deformovaný různými výrůstky a propadlinami. Třeň je bílý a úzký. Atlas hub

Trsatec lupenitý

Snad málokterá houba je nazvána tak příhodně jako trsatec lupenitý (Grifola frondosa). Je to jedlá houba bělavé barvy, rostoucí ve vlhkých listnatých lesích obvykle na dubech v období srpne až říjen. Tvoří trsy stovek klobouků varůstajících z jednoho bohatě rozvětveného třeňe. Je zamenitelný s kotrčem kadeřavým, ale jelikož i ten je jedlý, tak vlastně o nic nejde.

Hřib koloděj

Hřib koloděj (Boletus luridus) je lidově zvaný modrák, protože jeho dužnina na řezu okamžitě modrá. (lépe řečeno nabírá barvu modro zelenou, takovou tmavo tyrkysovou.) Roste v červenci až září v listnatých lesích, hlavně pod duby a lískami. Má sametově hnědý klobouk a podlouhlý třeň.

klíčky od auta

Jednou jsem si vyjel na výlet na houby, zaparkoval na kraji lesa
- celkem nic moc jsem ale nenašel, jen jsem zjistil, že najednou
nemohu najít klíčky od auta. nedalo se nic dělat, vracel jsem se
po vlastních stopách, ty klíčky ne a ne najít, zato jsem najednou
začal nacházet houby. Vracel jsem se k autu, těch hub bylo
opravdu hodně, až jsem je nakonec neměl ani kam dávat... ale
dopadlo to dobře. Ty klíčky mi vypadly z kapsy kousek od vozu!

Usilovný sběr

Když jsem byl malý, měli jsme chalupu u lesa v hotovém houbařském ráji. Tatínek měl už svoje vytipovaná místečka, kde vždycky nacházel tu nejlepší kořist a tak se tím pyšnil, že pokaždé zval s sebou i své kolegy z práce a ti se vraceli úplně nadšení. Jen jedna dvojice - pán s paní - nepřinesla nikdy nic. A navíc se tatínkovi vždycky v lese nějak ztratila. Tatínek byl čistá duše, tak mu to vrtalo hlavou, že říkal:"To není možný, v tomhle přehledným terénu se nikdo přece ztratit nemůže..." A když jednou nastupovali do auta, dodal zamyšleně: "To je divný, že zase nic nenašli...Tentokrát se tolik snažili, vždyť ta paní má dokonce jehličí až na zádech!"

Houbovník

Houbovník je jídlo chutné a přitom jednoduché. k jeho přípravě potřebujete: Asi půl kg hub, pět rohlíků (nebo housek) 5 vajec, 80 g másla asi 4 dcl mléka, sýr na posypání, majoránku, pepř, sůl. A dále máslo a strouhanku na vysypání formy. Očištěné houby nakrájejte, osmažte na másle. Pečivo (rohlíky, housky) rozkrájejte na kousky a zalijte mlékem. Z bílků udělejte sníh. Žloutky utřete s máslem, přidejte houby, pečivo, koření a nakonec sníh, promíchávejte lehce, aby sníh zůstal nadýchaný. Vložte do formy, upečte dozlatova. Horké pak posypejte sýrem. Recept jsem si vypůjčil na stránkách Dadalova kuchařka.

Penízovka sametonohá

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)roste v trsech na odumírajících či i živých listnatých stromech, zejména na vrbách a topolech. A to v období od listopadu do března. Má ploché, pružné a tuhé kloboučky, na omak slizské, na okrajích pruhované. Mají barvu rezavou, červenožlutou nebo žlutohnědou. Třeň je tenký, dlouhý, hnědý, dole přecházející skoro do černa.

Karbanátky s houbami

Potřebujete asi půl kg mletého masa, (Hovězí+vepřové ideálně, ale určitě by šlo i z vepřového, možná i mletého drůbežího.) asi 1/4kg nakrájených hub, cibuli, česnek, 2 rohlíky, vejce, pepř, majoránku, sůl, olej na smažení. Osmahněte nakrájenou cibulku, přidejte houby, sůl, pepř a smažte než houby změknou. V misce smíchejte osmažené houby s mletým masem, nastrouhanými rohlíky, (nebo trochu namočenými do mléka a nakrájenými) česnek, majoránku, sůl a vejce. Vytvarujte karbanátky, smažte po obou stranách doměkka. (Nebo na grilu, vynikající.)

Muchomůrka růžovka

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) lidově zvaná masák. Jde o velice dobrou jedlou houbou, je však poměrně snadno zaměnitelná za muchomůrku panterovou. Růžovka má klobouk o průměru 5-15cm, zespodu s křehkými lupeny. Barva klobouku je růžová, lupeny jsou v mládí bílé, později narůžovělé. Třeň je dlouhý 6-18cm, válcovitý a u mladých plodnic obvykle velice tlustý v porovnání s velikostí klobouku. Roste poměrně hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Nehodí se k sušení, za čerstva chutná.

Destice chřapáčova

Destice chřapáčova (Discinka hnědá) je jednou z málo známých jedlých hub. Roste na vlhkých a prosluněných místech v smíšených a jehličnatých lesích v nížinách. Má miskovitý tvar na krátkém třeni, a šedohnědou barvu. Je to houba nevzhledná, ale dobrá.

Houby jako příloha

Houby nemusí tvořit hlavní jídlo, jsou také velice šikovnou aromatickou oblohou skoro k čemukoliv. Můžete je udělat na více způsobů, například jeden z nich je, nasekat cibulku , přihodit na ni houby nakrájené poměrně najemno a dusit doměkka. A nebo třeba můžete vzít čtvrtky menších hub, a jentak je pohonit po pánvičce skoro nasucho. Je to velice dobré a také elegantní.

Ryzec pravý

Ryzec pravý (Lactarius deliciosus) je houbou rostoucí ve smrkových a borových lesích, a tam kam dosahují jejich kořeny. Má oranžový za vlhka slizský klobouk, a krátký dutý třeň. Je zaměnitelný za ryzec kravský, který je však chlupatý, a jehož šťáva je palčivá.

Guláš s houbami a papričkami

Abych uvedl jako úvod: toto je můj vlastní recept, a je uveřejňován přímo v den své premiéry. Jak vznikl? Šel jsem k místnímu větnamci pro zeleninu. A viděl jsem u něj laciné papričky. I koupil jsem je. A taky kousek nádherného libového bůčku, s úmyslem udělat z obojího guláš. A teprve po nakrájení mi došlo, že mám v lednici celou zavařovačku sušených hub od známého, a že jelikož je mám už od loňska, tak by asi chtělo je sníst, než dostanu další. A přihodil jsem do masa naloženého spolu s paprikou a cibulí do trochy oleje i pořádnou hrst sušených lesních hub. A uvařil to jako klasický guláš, tj vlastně dusil, a ne vařil. Po první ochutnávce se ukázalo, proč měl tem větnamčík ty papričkky tak laciné, ono to nebyly feferonky, ale něco skoro nepálivého. Ale výsledek mohu vřele doporučit. Vynikající jídlo..

Houbový bramborák

A hele, tohle je docela solidní jídlo, a i když se to nezdá, tak v něm maso nechybí. Potřebujete stejně jako na bramborák nastrouhat brambory, do nich hodit vejce, sůl, česnek a něco hladké mouky. Ale vedle toho podusit na pánvi houby, a až se všechna vody odpaří, tak je přidat do těsta. A pak již jen smažit jako normální bramborák.

Hubová omáčka

Způspobů jak udělat cosi v čem plavou houby a co se dá nazvat houbovou omáčkou je mnoho, tka přijměte alespoň jeden z nich. Vemte cibulku a houby, obojí očistěte a nakrájejte. Cibulku jemněji, houby mohou být více nahrubo. Rozpalte v rendliku (či hrnci) tuk (postupně jsem použil máslo, sádlo i olej, hodí se vše, jen máslo a sádlo mají ošklivou tendenci pak v omáčce ztuhnout. což je jedno pokud ji hodláte sníst ještě teplou..) hoďte na něj cibulku a po chvíli i houby. Nechte chvíli na ohni, houby pustí vodu, bude se to dusit. Připravte si na pánvi máslovou (případně jinou. dělal jsem s olejem, nemám odzkoušení hotové) jíšku. Houby s cibulkou osolte, opepřete, a poté zalijte trochou vody. (a asi přidejte masox, nebo něco podobného. jíška chuť ubere) Nechte chvíli vařit a vhoďte jíšku. Zamíchejte a za dvě minuty máte hotovo. Lze použít spolu s masem, případně jsem dělal touto omáčkou zalité zapékané brambory.

Houbový guláš

Potřebujete 400g hub, dvě cibule, dvě rajčata, 4 lžíce smetany, česnek, papriku, pepř, kmín, sůl a olej. Očistěte houby, nakrájejte na menší kousky, oloupejte a nakrájejte cibuli a česnek. Cibuli nakrájejte nahrubo, česnek na dosti jemno. Rozpalte v hrnci olej, osmažte cibulku, přidejte česnek. Po chvilce přidejte houby, posypte solí, paprikoui, pepřem a kmínem dle chuti, duste asi 20 minut. Poté přidejte nakrájená rajčata, a duste až budou na kaši. Na závěr přidejte smetanu.

Houbové řízky

Z několika druhů hub se dají obalením a osmažením vcelku udělat vynikající řízky. Jde hlavne o bedlu, kde se používá její klobouk, a pýchavku, kde se krájí houba na plátky. Každopádně příprava je jednoduchá, a jídlo je to vynikající, mohu vřele doporučit. Je potřeba akorát houbu očistit (nakrájet) trochu osolit, obalit ve vajíčku a strouhance a usmažit na pánvi.