Maso na houbách

Copak o to, udělat tenký plátek masa ve společnosti hub není problém, ale o to horší je pokud chcete houby kombinovat s velikými kusy masa, které jsou hotové mnohem dříve než houby (podobný problém jako česnek či cibulka). Tam jde hlavně o vhodné načasování kdy přiudat houby (případně i zeleninu) k masu. Prostě když hodláte péci větší kusy masa, tak je s houbami naložte dříve, a pak dejte napřed péci maso, houby a zeleninu omeťte. Pálily by se, ty se přidávají až po několika hodinách pečení, když je již maso skoro měkké, aby dodaly chuť a aroma i výpeku. Osobně mohu k tomuto způsobu zpracování masa doporučit maso libové (kýta, kotleta) tak i prorostlé (krkovice, bok). Všechny jsou vždy chutné.

Babka

Houba lidově zvaná babkou je jednou z pomenších rourkatých hub rostoucích velmi hojně v našich lesích. Je poměrně malá, shrbená, rozpraskaná, klobouk má barvu sametovo hnědou, rourky jsou žluté, třeň tmavohnědý. Je sice nevzheldná, ale jelikož jde o jednu z nejběžnějších hub, tak je sbírána v hojném počtu. Lze použít prakticky jakkoliv, dá se sušit, do polévek, omáček, pod maso, naložit na kyselo..

Důchod

Česká správa sociálního zabezpečení zásadně nesouhlasí s článkem „Vládě budou chybět peníze na důchody“ v Mladé frontě Dnes. Redaktorka Martina Patočková v pondělním vydání mimo jiné napsala, že s blížícím se koncem roku budou ve státní podkladně chybět zhruba čtyři miliardy na důchody a dvě až tři miliardy na nemocenskou. A že si tyto prostředky bude třeba půjčit částečně od České pošty, přičemž půjčka přijde vládu na desítky miliónů korun na sankčních úrocích. To ale není pravda.

Bedla vysoká

Bedla vysoká (Lepiota procera) je jednou z obecně známých hub našich lesů, je to houba lupenitá, znamenité chuti. Roste ve skupinách an pasekách a okrajích lesů v období od července až do listopadu. Má klobouk barvy bělavé, jeho průměr je asi od 9 do 30 cm, jsou na něm velmi nápadné strupy vzniklé jak klobouk puká s růstem. Její třeň je tlustý a velmi dlouhý, (i nad 1/2 metru), u starších hub se nekonzumuje. Špatně se suší.

Holubinka nazelenalá

Holubinka nazelenalá (Russula virescens) je jednou z výborných jedlých hub, které poměrně dobře rozpozná i začátečník, a to podle barvy a rozpraskanosti klobouku, jemuž se žádná jiná houba rostoucí u nás nepodobá. Klobouk o průměru 6-12 cm je barvy nazelenalé, polokulovitý s prohlubeninou uprostřed. Klobouk je silně rozpukaný, některé plošky mohou mít barvu až dohněda. Je to houba lupenitá, takže na spodní straně klobouku jsou lupeny. třeň je dlouhý a velmi tlustý. Roste značně běžně od června do října v listnatých lesích.

Hřib královský

Hřib královský (Boletus regius) je jednou z našich nejlepších, ale bohužel také nejvzácnějších jedlých hub. Má veliký (7 až i více než 20 cm v průměru) klenutý klobouk růžové barvy, výtrusy jsou v trubkách. Jeho třeň je siroký a dlouhý, dole výrazně ztloustlý, těsně pod kloboukem je na něm patrná jemná mřížka. Roste od července do září v listnatých lesích. Jen škoda, že tak vzácně.

Houbovník

Potřebujete asi 1/2kg hub, 5 housek, 5 vajec, 80 g másla, 400 ml mléka, majoránku, pepř a kmín na okořenění, trochu másla a strouhanky na vymazání a vysypání formy a něco sýra navrch. Očištěné houby nakrájejte na kousky a nechte doměkka podusit na másle. Housky (nebo rohlíky, jedno..) nakrájejte v zalijte mlékem. Oddělte žloutky od bílků, žloutky utřete s máslem, z bílků udělejte sníh. Smíchejte vše dohromady, dejte do vysypané zapékací nádoby (zapékací miska, případně pekáček) A upečte v předehřáté troubě do zlatova. Hotové je dobré posypat za horka sýrem, ale není nutno.

Rizoto s houbami

JE další houbovou modifikací běžného pokrmu. Rizoto, čili rýže, nějaká ta zelenina, něco masitého (pro vegetariány nenuceno, jinak výborně poslouží jakékoliv přebývající kousky masa, případně kus salámu) Nu a samozřejmě houby, lze použít prakticky jakoukoliv jedlou houbu, a to jak čerstvou, tak sušenou, akorát že ty sušené to chce chvilku předem namočit do teplé vody. smícháte prostě uvařenou rýži s ostatními ingrediencemi, osolíte a opepříte podle chuti a máte rychle udělaná velice dobré jídlo.

Guláš s houbami

Posledně jsem odzkoušel udělat vepřový guláš a přidat do něj houby, a výsledek mohu jen doporučit. Asi půl kila vepřového na guláš (ramínko, plecko, libový bůček, horší krkovička) zhruba stejně tolik cibule, houby, něco mleté sladké papriky, sůl, olej, 1 kostka masoxu, 1 feferonka pro ty kdo rádi trochu ostřejší. Cibuli oloupat, nakrájet na středně malé kousky (centimetr na centimetr je trochu moc, ale i tak velká může být), maso na kousky, feferonku omýt a také na kousky, (opravdu malé). Cibulo v hrnci osmažit na oleji do zlatova, pak přidat mletou sušenou papriku, nechat chvíli osmahnout. Přidat maso, otáčet a míchat, aby se nespálilo, maso se trochu zatáhne, a samo pustí šťávu. Chvíli nechte dusit, pak přilijte trochu hoké vody, doprostřed vhoďte kostku masoxu. (Guláš se dusí, ne vaří.. té vody ne moc najednou..) Po zhruba půlhodině přidejte sekanou feferonku a houby. Zkoušel jsem čerstvé žampiony, hlívu a nebo sušené lesní houby, vše bylo dobré. Dosolte dle chuti, nechte dělat než bude maso měkké. (třeba zrovna ramínko moc času nepotřebuje, po hodině a čtvrt je guláš měkký a prudce jedlý)

Houbové řízečky

Jsou vynikajícím jídlem, kde snad ani tomu nejzarytějšímu masožravci nechybí maso. (Vím co říkám, jsem ten zmiňovaný tvor)A přitom jejich příprava je poměrně snadná, a ani cena (v případě kdy ty houby kupujete) není nijak závratná. Připravují se buď z pýchavky (která se rozkrájí na plátky, nebo z hlívy, kde se smaží klobouky (šišouky) vcelku, dále se dají smažit klobouky bedly.. Mnoho hub je v této úpravě dobrých. Prostě stačí vzít kus (plátek, klobouk) houby, obalit v klasickém trojobalu a pak osmažit po obou stranách na rozpáleném tuku. Dobrou chuť.

Hřib dutonohý

Hřib dutonohý (Boletus cavipes) je (och jaké překvapení) houbou hřibovitou. Červenavě hnědý sametový klobouk má 3-10cm v průměru, vyrůstají na něm plstnaté šupinky, uprostřed má vyklenutý hrbolek. Třeň je tlustý, krátký, válcovitý a dole ztluštělý. Roste od pokročilého léta až do podzimu vna hlinitých půdách pod modříny. Je to dobrá jedlá houba.

Ryzec syrovinka

Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) je jednou z našich jedlých hub. Roste v lesích na teplých místech od června do září. Má matný, pevný hnědočervený klobouk o průměru 8-14cm, třeň je tlustý, tvrdý a krátký. Je zaměnitelná za další ryzce, palčivé chuti, ale nejedovaté.

Bělolanýž obecný

Bělolanýž obecný (Choiromyces venosus) je houbou rostoucí v podzemí, proto se poměrně těžko hledá. Má plodnici většinou o průměru 4-8cm, ale maximálně je to asi 15. Je poměrně těžký, v obdobích sucha jsou popraskané. Má barvu hnědou. Nedá se sice srovnávat s pravým lanýžem, ale i tak je díky svému silnému aroma vhodná na dochucování jídel.

Čirůvka dvoubarvá

Čirůvka dvouarvá (Tricholoma saevum) je houbou o velikosti klobouku až 15 cm, tedy poměrně velikou. Klobouk je hladký, barvy hnědé (tak jako vybledlá hnědá co byla dlouho na slunci). Třeň je krátký, tlustý a má viditelná fialová vlákna na světlefialovém pozadí. Roste v září až ríjnu (ale často i do listopadu) na okrajích lesů, i na zahradách. Je velice aromatická.

Zážitek s hlívou

Tak jsem si znovu otevřel dokumentaci o tom, jak roste hlíva ústřičná. A to ne pro legraci, ale protože jsem na pankrácké tržnici potkal čerstvé hlívy prodávat. A jelikož to byly očividně opravdu houby lesní, ne pěstovaný odpad, tak jsem hledal, čím sem se mohl případně otrávit. Nu, uvidíme.

Holubinka odbarvená

Holubinka odbarvená (Russula decolorans) je jednou z jedlých holubinek, je však vhodné ji upravit tepelně. (palčivá chuť se ztratí v pokrmu) Má 6-12cm široký klobouk, barvy oranžové nebo okrové. Lupeny mají barvu smetanovou, stejně tak třeň, který je 7-13 cm dlouhý a asi 1-2,5 cm tlustý. Roste v létě a na podzim, hlavně ve vlhkých borových lesích. Nehodí se k sušení.

Stroček trubkovitý

Stroček trubkovitý (Craterelleus cornucopioides) je houbou připomínající svým tvarem spíše lišejník. Roste v listnatých lesích, občas i na polích. Má klobouk zvonkovitého tvaru, s velmi tenkou stěnou, hnědavé barvy a tenký bílý třeň. Není zaměnitelný za nic jedovatého. I když se to na první pohled nezdá, je to jedlá houba.

Opeňka měnlivá

Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) je jednou z hub rostoucích na dřevu. Má klobouk o průměru 3-6cm, je žlutohněhé barvy, plodnice vyrůstají v trsech. Třeň je tenký, pevný, prohnutý a tmavodnědě šupinatý, směrem dolů postupně čímdál tmavší. Roste od května do listopadu, na pařezech a kmenech listnatých stromů. Pozor, je zaměnitelná za penízovky či třepenatky.

Špička obecná

Špička obecná (Marasmius oreades) je jednou z našich jedlých hub. Roste po dešti na loukách a zahradách. Má kuželovitý klobouk s hrbolkem uprostřed. Klobouk je hladký barvy okrové. Tenký, dlouhý a pružný třeň. Je zaměnitelná s různými mírně jedovatými houbami. Roste od května do listopadu.

Muchomůrka šedivka

Muchomůrka šedivka (Amantia spissa) je jednou z našich poměrně běžných jedlých hub. Roste od července do září, nejvíce v jehličnatých lesích, ale poměrně hojně i jinde. Má plochý, šedý klobouk pokrytý nepravidelnými bělavými strupy. Třeň je tlustý a krátký, má mohutný prstenec. Je zaměnitelná za muchomůrku panterovou.

Lošák jelení

Je houbou poměrně velikou, s kloboukem uprostřed vmáčklým. Celý klobouk je porostlý hnědými strupy, nejhustěji ve středu, tan kde je promáčklý. Třeň je krátký, směrem dolů se zužující. Roste v podhorských botových a smrkových lesích od léta do podzimu. Jde sice o jedlou houbu, ale díky poměrné tuhosti je vhodné jej déle vařit. Nemá žádnou podobnou jedovatou houbu.

Mechovka obecná

Mechovka obecná (Clitopilus prunulus) je houbou rostoucí od června do října jednotlivě v listnatých i jehličnatých lesích. Celkově by se dalo říci, že velmi připomíná klasické žampiony. Klobouk má 3-10 cm veliký, za mládí silně podvinutý, masitý, šedobílý. Třeň je dlouhý, tlustý, a válcovitý, směrem dolů se zužující. Dužnina je bílá, měkká. Je zaměnitelná za některé jedovaté houby, například strmělkou voskovou.