Šťavnatka pomrazka

Šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus) je jednou z našich méně známých jedlých lupenitých hub. Má klobouk o průměru až 5 cm, zpočátku vyklenutý, později uprostřed vmáčklý. (jako liška obecná) Je tenký, slizský, červenohnědý. Třeň je tenký, dlouhý a slizský. Dužnina žlutá. Roste na podzim a v zimě, nejvíce po prvních mrazech převážně v jehličnatých lesech. není zaměnitelná za nic jedovatého

Sluka svraskalá

Sluka svraskalá (Rozites caperata) je houbou rostoucí v létě, obvykle v borových lesích ve vyšších polohách. Má klobouk o průměru 4-8cm, kuželovitého tvaru, okrový, často na okraji rozpraskaný. Třeň je dlouhý až 15cm, široký, pevný. Dužnina je bělavá, houbové chuti a vůně, málo červivějící. Je to houba lupenitá. Není zaměnitelná za žádnou jedovatou houbu.

Klouzek sličný

Klouzek sličný (Boletus elegans) je výbornou jedlou houbou rostoucí ve všech typech lesů, ale výhradně pod modříny. Má masitý, vysoký klobouk o průměru 4-12 cm, většinou však spíše menší. Oranžově až citronově žlutý, vyklenutý. Třeň je dlouhý asi jako šířka klobouku, poměrně tlustý. Dužina je citronově žlutá, modrající po doteku. Houba je za vlhka slizská. Není zaměnitelný za nic jiného, než za další klouzky. (které jsou také jedlé)

Hlíva ústřična

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je asi druhá nejznámější houba po žampionu. Má masitý klobouk o průměru až 18 cm, nahnědlé, nebo šedivé barvy. Bílé řídké lupeny, příjemně voní i chutná, i když je tužší. Roste v trsech nad sebou na pařezech a kmenech listnatých stromů. V přírodě roste na podzim a v zimě, naprostá většina se jí však pěstuje uměle.

Krásnosporka mlynářka

Krásnosporka mlynářka (Albatrellus ovinus) je houbou s bělavým, často rozpukaným kloboukem s rourkami, bílou tuhou nečervivějcí dužninou, nevýraznou houbovou chutí a vůní. Třeň má krátký, tuhý barvy bílé. Roste ve všech typech lesů, ale hlavně v podhůří, v období od léta do podzimu. Většinou se suší a mele na kořenění.

Kačenka česká

Jedlá houba zvaná Kačenka česká (Ptychoverpa bohemica) je značně podobná smrži. Roste v Teplých listnatých lesích, popřípadě v sadech v období zhruba od března do dubna, je to tedy houba jarní. Má žlutohnědý zvoncovitý křehký klobouk, vysoký 3-8cm, široký asi 2-6 , deformovaný různými výrůstky a propadlinami. Třeň je bílý a úzký. Atlas hub

Trsatec lupenitý

Snad málokterá houba je nazvána tak příhodně jako trsatec lupenitý (Grifola frondosa). Je to jedlá houba bělavé barvy, rostoucí ve vlhkých listnatých lesích obvykle na dubech v období srpne až říjen. Tvoří trsy stovek klobouků varůstajících z jednoho bohatě rozvětveného třeňe. Je zamenitelný s kotrčem kadeřavým, ale jelikož i ten je jedlý, tak vlastně o nic nejde.

Hřib koloděj

Hřib koloděj (Boletus luridus) je lidově zvaný modrák, protože jeho dužnina na řezu okamžitě modrá. (lépe řečeno nabírá barvu modro zelenou, takovou tmavo tyrkysovou.) Roste v červenci až září v listnatých lesích, hlavně pod duby a lískami. Má sametově hnědý klobouk a podlouhlý třeň.

klíčky od auta

Jednou jsem si vyjel na výlet na houby, zaparkoval na kraji lesa
- celkem nic moc jsem ale nenašel, jen jsem zjistil, že najednou
nemohu najít klíčky od auta. nedalo se nic dělat, vracel jsem se
po vlastních stopách, ty klíčky ne a ne najít, zato jsem najednou
začal nacházet houby. Vracel jsem se k autu, těch hub bylo
opravdu hodně, až jsem je nakonec neměl ani kam dávat... ale
dopadlo to dobře. Ty klíčky mi vypadly z kapsy kousek od vozu!

Usilovný sběr

Když jsem byl malý, měli jsme chalupu u lesa v hotovém houbařském ráji. Tatínek měl už svoje vytipovaná místečka, kde vždycky nacházel tu nejlepší kořist a tak se tím pyšnil, že pokaždé zval s sebou i své kolegy z práce a ti se vraceli úplně nadšení. Jen jedna dvojice - pán s paní - nepřinesla nikdy nic. A navíc se tatínkovi vždycky v lese nějak ztratila. Tatínek byl čistá duše, tak mu to vrtalo hlavou, že říkal:"To není možný, v tomhle přehledným terénu se nikdo přece ztratit nemůže..." A když jednou nastupovali do auta, dodal zamyšleně: "To je divný, že zase nic nenašli...Tentokrát se tolik snažili, vždyť ta paní má dokonce jehličí až na zádech!"

Houbovník

Houbovník je jídlo chutné a přitom jednoduché. k jeho přípravě potřebujete: Asi půl kg hub, pět rohlíků (nebo housek) 5 vajec, 80 g másla asi 4 dcl mléka, sýr na posypání, majoránku, pepř, sůl. A dále máslo a strouhanku na vysypání formy. Očištěné houby nakrájejte, osmažte na másle. Pečivo (rohlíky, housky) rozkrájejte na kousky a zalijte mlékem. Z bílků udělejte sníh. Žloutky utřete s máslem, přidejte houby, pečivo, koření a nakonec sníh, promíchávejte lehce, aby sníh zůstal nadýchaný. Vložte do formy, upečte dozlatova. Horké pak posypejte sýrem. Recept jsem si vypůjčil na stránkách Dadalova kuchařka.

Penízovka sametonohá

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)roste v trsech na odumírajících či i živých listnatých stromech, zejména na vrbách a topolech. A to v období od listopadu do března. Má ploché, pružné a tuhé kloboučky, na omak slizské, na okrajích pruhované. Mají barvu rezavou, červenožlutou nebo žlutohnědou. Třeň je tenký, dlouhý, hnědý, dole přecházející skoro do černa.

Karbanátky s houbami

Potřebujete asi půl kg mletého masa, (Hovězí+vepřové ideálně, ale určitě by šlo i z vepřového, možná i mletého drůbežího.) asi 1/4kg nakrájených hub, cibuli, česnek, 2 rohlíky, vejce, pepř, majoránku, sůl, olej na smažení. Osmahněte nakrájenou cibulku, přidejte houby, sůl, pepř a smažte než houby změknou. V misce smíchejte osmažené houby s mletým masem, nastrouhanými rohlíky, (nebo trochu namočenými do mléka a nakrájenými) česnek, majoránku, sůl a vejce. Vytvarujte karbanátky, smažte po obou stranách doměkka. (Nebo na grilu, vynikající.)

Muchomůrka růžovka

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) lidově zvaná masák. Jde o velice dobrou jedlou houbou, je však poměrně snadno zaměnitelná za muchomůrku panterovou. Růžovka má klobouk o průměru 5-15cm, zespodu s křehkými lupeny. Barva klobouku je růžová, lupeny jsou v mládí bílé, později narůžovělé. Třeň je dlouhý 6-18cm, válcovitý a u mladých plodnic obvykle velice tlustý v porovnání s velikostí klobouku. Roste poměrně hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Nehodí se k sušení, za čerstva chutná.

Destice chřapáčova

Destice chřapáčova (Discinka hnědá) je jednou z málo známých jedlých hub. Roste na vlhkých a prosluněných místech v smíšených a jehličnatých lesích v nížinách. Má miskovitý tvar na krátkém třeni, a šedohnědou barvu. Je to houba nevzhledná, ale dobrá.

Houby jako příloha

Houby nemusí tvořit hlavní jídlo, jsou také velice šikovnou aromatickou oblohou skoro k čemukoliv. Můžete je udělat na více způsobů, například jeden z nich je, nasekat cibulku , přihodit na ni houby nakrájené poměrně najemno a dusit doměkka. A nebo třeba můžete vzít čtvrtky menších hub, a jentak je pohonit po pánvičce skoro nasucho. Je to velice dobré a také elegantní.

Ryzec pravý

Ryzec pravý (Lactarius deliciosus) je houbou rostoucí ve smrkových a borových lesích, a tam kam dosahují jejich kořeny. Má oranžový za vlhka slizský klobouk, a krátký dutý třeň. Je zaměnitelný za ryzec kravský, který je však chlupatý, a jehož šťáva je palčivá.

Guláš s houbami a papričkami

Abych uvedl jako úvod: toto je můj vlastní recept, a je uveřejňován přímo v den své premiéry. Jak vznikl? Šel jsem k místnímu větnamci pro zeleninu. A viděl jsem u něj laciné papričky. I koupil jsem je. A taky kousek nádherného libového bůčku, s úmyslem udělat z obojího guláš. A teprve po nakrájení mi došlo, že mám v lednici celou zavařovačku sušených hub od známého, a že jelikož je mám už od loňska, tak by asi chtělo je sníst, než dostanu další. A přihodil jsem do masa naloženého spolu s paprikou a cibulí do trochy oleje i pořádnou hrst sušených lesních hub. A uvařil to jako klasický guláš, tj vlastně dusil, a ne vařil. Po první ochutnávce se ukázalo, proč měl tem větnamčík ty papričkky tak laciné, ono to nebyly feferonky, ale něco skoro nepálivého. Ale výsledek mohu vřele doporučit. Vynikající jídlo..

Houbový bramborák

A hele, tohle je docela solidní jídlo, a i když se to nezdá, tak v něm maso nechybí. Potřebujete stejně jako na bramborák nastrouhat brambory, do nich hodit vejce, sůl, česnek a něco hladké mouky. Ale vedle toho podusit na pánvi houby, a až se všechna vody odpaří, tak je přidat do těsta. A pak již jen smažit jako normální bramborák.

Hubová omáčka

Způspobů jak udělat cosi v čem plavou houby a co se dá nazvat houbovou omáčkou je mnoho, tka přijměte alespoň jeden z nich. Vemte cibulku a houby, obojí očistěte a nakrájejte. Cibulku jemněji, houby mohou být více nahrubo. Rozpalte v rendliku (či hrnci) tuk (postupně jsem použil máslo, sádlo i olej, hodí se vše, jen máslo a sádlo mají ošklivou tendenci pak v omáčce ztuhnout. což je jedno pokud ji hodláte sníst ještě teplou..) hoďte na něj cibulku a po chvíli i houby. Nechte chvíli na ohni, houby pustí vodu, bude se to dusit. Připravte si na pánvi máslovou (případně jinou. dělal jsem s olejem, nemám odzkoušení hotové) jíšku. Houby s cibulkou osolte, opepřete, a poté zalijte trochou vody. (a asi přidejte masox, nebo něco podobného. jíška chuť ubere) Nechte chvíli vařit a vhoďte jíšku. Zamíchejte a za dvě minuty máte hotovo. Lze použít spolu s masem, případně jsem dělal touto omáčkou zalité zapékané brambory.

Houbový guláš

Potřebujete 400g hub, dvě cibule, dvě rajčata, 4 lžíce smetany, česnek, papriku, pepř, kmín, sůl a olej. Očistěte houby, nakrájejte na menší kousky, oloupejte a nakrájejte cibuli a česnek. Cibuli nakrájejte nahrubo, česnek na dosti jemno. Rozpalte v hrnci olej, osmažte cibulku, přidejte česnek. Po chvilce přidejte houby, posypte solí, paprikoui, pepřem a kmínem dle chuti, duste asi 20 minut. Poté přidejte nakrájená rajčata, a duste až budou na kaši. Na závěr přidejte smetanu.

Houbové řízky

Z několika druhů hub se dají obalením a osmažením vcelku udělat vynikající řízky. Jde hlavne o bedlu, kde se používá její klobouk, a pýchavku, kde se krájí houba na plátky. Každopádně příprava je jednoduchá, a jídlo je to vynikající, mohu vřele doporučit. Je potřeba akorát houbu očistit (nakrájet) trochu osolit, obalit ve vajíčku a strouhance a usmažit na pánvi.