Krupková polévka s houbami

Potřebujete:
krupky, asi 50g, litr a čtvrt vody, 150g brambor, trochu sádla, čtvrt kg hub, nebo cca 25-30g sušených, cibuli, kmín (mletý, nebo celý), sůl, pepř, petrželku.
Co s tím? Vypertr krupky a vařte je v osolené vodě do poloměkka, přidejte na kostky nakrájené brambory a kmín. Na sádle udělejte trochu jíšky. Houby vložte do hrnce k bramborám a krupkám spolu s jíškou, (sušené nechte předem namočené v teplé vodě) dle chuti osolte a opepřete a vařte do změknutí brambor. Navrch přizdobte nasekanou petrželkou. (opravdu není nutná..) Podobně jako například u bramboračky jde o polévku, které stačí coby hlavní jídlo..

Holubinka odbarvená

Russula decolorans
Holubinka odbarvená (Russula decolorans) patří mezi mnoho druhů výborných jedlých holubinek, mirně štiplavá příchuť v jídle zmizí. Klobouk je široký 6-12 cm, barve je od meruňkové přes bledou oranžovou po světle okrovou, zvláštností je, že lze snadno sloupnout pokožku klobouku až daleko ke středu. Lupeny jsou středně vysoké, šedé. Třeň je vysoký (i 13 cm) tlustý 1,5-2,5 cm, válcovitý, směrem dolů se zužující. Roste od července do září, převážně ve vlhkých borových lesích, místy značně hojně. Je podobně jako jiné holubinky velice citlivá a křehká, hodí se k urychlené spotřebě.

Bedla ala husa

Zajímavý recept který využívá bedly, tak sem s ním. Potřebujete bedly (jakýchkoliv jedlých druhů) sůl, kmín, olej. Vhodné jsou plně vyvinuté veliké klobouky, protože se nejlépe položí na pánev, nicméně s trochou násilí jde vše. Houby vezmeme, odkrojíme třeňe, klobouky posolíme a pokmínujeme. Vložíma na pánev na olej a smažíme na mírném ohni, nejprve z horní strany, po jejím zahnědnutí klobouky otočíme a osmažíme i ze strany lupenů, a to do růžova. Osmažené klobouky postavíme na nějakou další pánev nastojato, aby z nich okapal přebytečný tuk. Takto upravené bedly mají chuť velmi podobnou pečené huse, jako přílohu lze doporučit prakticky cokoliv a pivo navrch.

Houby - papavé

Každá houba je jedlá, praví jedno pořekadlo. Některá však pouze jednou! No, to už je na každém člověku, jestli experimentuje s vlastními znalostmi a vydá se do lesa na sběr, či zda vsadí na jistotu a koupí si v krámě zaručeně nezávadnou hlívu či žampióny. Dnes mne ale při pomyšlení na houby chytají hlavně chutě! Vzpomínám na to, jak babička vždycky zaběhla do lesa na bedly či růžovky (a ona je nejen vždy bezpečně poznala, ale také pokaždé našla). Doma je očistila, nakrájela na silnější plátky, plech na pečení položila na rozpálený tál starodávného sporáku, pomazala trochu domácím utlučeným máslem a houby krátce opékala, sypala solí a v hmoždíři rozdrceným čerstvým kmínem! To byla dobrota, za kterou bych jako malý kluk duši dal! Od té doby jsem si tak nepochutnal. Možná proto, že bedly najdu málokdy a růžovky dost dobře nepoznám, takže je raději nesbírám a ze žampionů to nedopadne stejně. Nebo pro to domácí máslo či sporák vytápěný dřívím a uhlím? Skutečně nevím! Vím jen to, že zase jedna pohádka mládí je pryč. Škoda!

Čirůvka májovka


Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) je jednou z hub jíž je možné najít právě touto dobou. A bez ohledu na to, že člověk podvědomě hledá houby v lese, tak májovky je potřeba hledat na travnatých plochách, podél lesů, či na lesních okrajích. Má na okrajích podinutý klobouk krémovo smetanové barvy. Třeň je relativně tlustší a krátký. P/ozor, je zaměnitelná za jedovatou vláknici načervenalou.

Co všechno lze nyní najít v lese?


Počasí je letos poměrně neobvyklé, prakticky se přerodila zima v léto, a jaro někde vynechali. Nicméně nás se teď týká poměrně důležitá věc, a sice, co lze za těchto podmínek najít, co roste? Rozhodně roste čirůvka májovka, kamarád mi psal že jich našel požehnaně. Dále lze najít hlívu, vyrostlo jí na vhodných místech také dost. Navíc nějaký ten smrž, ucháče, prostě roste toho dost, místy celé trsy. (fotku jsem si půjčil bez dovolení autora, ale nádherně ukazuje jak se přiroda zbláznila, toto opravdu není běžný nález)