Jaro

Tak nám konečně začíná jaro, houby zase porostou. A že by se dalo očekávat že při současném oteplení, a vlhké půdě po roztálém sněhu by toho mohlo růst docela dost. Nu zdá se že je nejvyšší čas vyrazit do lesa, najít si voňavé místečko které není rozšlapáno tisící jinými houbaři a prohrabat pak celé okolí. Ale pozor, posbírat v touze po prvních jarních houbách i nějakou tu jedovatinu by vám rozhodně neprospělo.

Jidášovo ucho

Ucho jidášovo (Hirneola auricula-judae) je houbou poměrně běžnou, i když se to nezdá. Má plodnice o velikosti až 10 cm v průměru, (většinou spíše 3-4 cm) které jsou tenké jen několik milimetrů a mají tvar škeble či opravdu ucha. Barva je hnědá či červenohnědá, roste na odumřelém dřevu listnatých stromů, nejaději má akát a bez. Ucho se výborně hodí do jídel podobných čínským, případně do omáček či k masu. Je prakticky totožné s čínskými černými houbami.

Zase jednou problém

A tentokrát ne až tak na mé straně obrazovky, jak by řekli komunističtí hlasatelé. Jakýsi problém se děje na bloggeru, a nejdou do blogů přidávat obrázky. (tak trochu bych si tipl, že jim možná došlo místo na disku, nebo tak něco) a tak vcelku snažit se dneska vyprodukovat něco hodnotného nemá smysl. Ale přecijen když už píši nějaké posty na všechyn své blogy, tak nemohu opomenout ani tento. A také ybch se chtěl omluvit, dlouhou neaktuálnost způsobila moje závislost na online hrách, američané dobře ví proč pařany léčí jako drogové závisláky.

Bedla červenající

Bedla červenající (Lepiota rhacodes) je houbou dorůstající značně velkého vzrůstu, plodnice měří v průměru 6-15 centimetrů, třeň je vysoký až skoro 20. Klobouk je pokrytý tmavými šupinami uspořádanými do soustředěných kruhů, uprostřed klobouku je vystupující hrbolek. Lupeyn na spodku klobouku jsou tenké, husté a relativně vysoké. Třeň je na spodku ztluštělý, dá se snadno vylomit z klobouku. Dužnina na řezu žloutne, a pak červená, od toho název. Roste koncem léta a na podzim, v listnatých i jedličnatých lesích, ale také na zahradách a v parcích. Třeň je relativně tuhý, hodí se spíše do omáček či polévek, zato klobouk se těší veliké oblibě upravený coby řízek.

Hlíva ústřičná

Je dřevokazná houba, a proto pokud ji chceme pěstovat, potřebujeme buď vhodné dřevo, nebo nějaký substrát ze slámy či sena. Substráty je potřeba připravovat ze zdravé, neplesnivé slámy, a i tak se doporučuje ji poměrně důkladně spařit, abyste měli jistotu, že již neobsahuje zárodky jiných hub. Poté naplníme do nějakých silnějších PE pytlů, a necháme někde poblíž zdroje tepla, aby hmote vychládala jen pomalu. po přibližně 24 hodinách je potřeba pytel umístit svisle (pověsit, postavit) a proříznout v jeho spodní části otvor či otvory, jimiž vyteče přebytečná voda. Nechte pomalu vychládat asi na 30oC a pak naočkujte sadbou. (Ta by se neměla příliš dlouho skladovat, tak měsíc až dva jsou maximum, čerstvá dá nejspíše lepší výsledky, rychleji.) Naplněné pytle naskládejte do místnosti kde je asi 20o, nemělo by na ně svítit slunce. Substrát by měl být stejnoměrně prorostlý zhruba za 14 dní (v optimálních podmínkách) až 3 týdny. Poté je vhodné jej na několik dní zchladit, podpoří se tím tvorba plodnic. Poté přeneste pytle do slabým světlem osvětlené místnosti, a prořežte do nich několik otvorů (10-20) jimiž budou plodnice prorůstat ven, aniž by docházelo k přílišnému vysychání. Sklízíme vždy celé trsy plodnic, a to vylomením. Celkově vyroste několik sklizní, neuspěchejte to, a nevyhoďte ještě plodící substrát.

Co bude dál?

Upřímně, netuším, snad opravdu nějaký ten pokec o hlívě a šlus. Když kamarád zakládal blog, říkal jsem mu, že houby jsou hovadina, protože člověku relativně rychle dojde materiál, ale on se tvářil jako že ne, že všechno bude v pohodě. Kamarády občas raději nakopat, než po nich chtít nějakou vážnou práci.

Žampiony 3

Takže nyní máte připravený substrát ve kterém budete houby pěstovat i krycí zeminu jíž jej překryjete shora. Další co potřebujete je samotná sadba. Ta se dá dnes bez problémů koupit ve větších zahrádkářstvích, ale proč kupovat (na osazení více truhlíků) kila a kila sadby, když to jde i jinak? Jak zapěstovávat houby, touhle informací se stránky o žampionech příliš nehemží. Lépe řečeno není tam o tom ani jediná zmínka. Zato stránečky o pěstování naprosto jiných hub (lysohlávek) o tom mluví naprosto jasně a přesně. Potřebujete sice jisté laboratorní sklo, ale to se dá koupit za pár stovek kč, a pokud chcete pěstovat trochu více než jen jeden truhlíček ročně, tak se vám asi vyplatí. Minimálně jakzajímavá zkušenost. Takže odtud vás odkáži na stránky o pěstování lysohlávek. Každopádně v okamžiku kdy máte sadbu (ať již získanou jakkoliv) smíchejte jí se substrátem, překryjte asi 2 cm krycí zeminy a to celé zakryjte navlhčeným papírem. A za pár týdnů máte houby.. Jen je potřeba hlídat aby substrát nevyschl. (A pamatujte si, houby nepotřebují k životu světlo, truhlíky můžete klidně naskládat v kůlně či komoře střídavě přes sebe. Jen je potřeba dotyčné místo větrat, CO2 se vytváří i při dýchání bez fotosyntézy.

Pěstování zampionů 2

Zandejte připravený substrát do patřičné nádoby (patřičných nádob) trochu upěchujte. Dále si připravte krycí zeminu (nemůže to být další vrstva substrátu), tu si připravíte následovně: smíchejte něco rašeliny s jílovito-písčitou zeminou (docela jílovitou) prosypávejte mletým vápencem aby výsledná směska byla zásaditá, ph 7-7,5. To celé prokropte 2% roztokem formalínu, zabalte do nějaké plachty a nechte pár dní působit. Tím si připravíte druhou potřebnou hmotu k pěstování. Mezitím vám substrát v bedýnkách ochladl, takže můžete přistoupit k osazení. Ale o tom až zítra. Ps: lepší obrázek jsem jaksi nesehnal.. nebijte mě.

O pěstování žampionů

Hledal jsme hledal, nalezl spoustu informací, nicméně podpořily mě v dojmu že se jako obvykle pokouší udělat firmy z člověka vola a dojnou krávu, aby platil a platil. Tudíž se pokusím skombinovat návod na základě oficíálních informací o pěstování žampionů a neoficiálních informací o pěstování lysohlávek. Dohromady by to mělo docela dobře fungovat. Každopádně základem je, že potřebujete substrát v němž vám budou houby růst. Potřebujete jako základ kvalitní koňský hnůj, a něco sádry. (teoreticky není důvod proč by to nešlo i z jiného hnoje, ale koňský je velice výživný) Hnůj navrstvěte na nepropustnou podložku (nejspíše beton) jednotlivé vrstvy prosypte trochu sádrou. celá hromada musí být vlhká, je li hnůj příliš suchý zakropte trochu vodou. Nechte pár dní odležet, pak hromadu překopejte tak, aby vnější vrstvy skončily uvnitř, je li potřeba opět navlhčete. Opakujte ještě dvakrát, pak je substrát připravený k použití. (pokračování příště)

Pěstování hub

Možná by teké někoho mohlo zajímat jak se dají houby pěstovat, protože relativně nevelká bedýnka zvládne zásobit žampiony celou rodinu a ještě zbyde. Tedy, jak na to? co všechno budeme potřebovat? jakou péči? a v neposlední řadě, jak dlouho to trvá? Pokusíme se tyto otázky poněkud rozebrat a složit z toho nějaký menší seriálek článků o pěstování hub, co a jak. A po žampionech dojde i na hlívu a ostatní houby rostoucí na dřevě, takže se máte vcelku na co těšit, ale to až zítra.

V zimě

Houby sice přežívají, ale za podmínek které v současné době panují opravdu nerostou. A to ani houby označené jako zimní, které by za jiných okolností mohly, -15 a méně je opravdu trochu drsné na organismus jež obsahuje tolik (mrznoucí) vody jako houba. TAkže nyní holt jsme odkázáni na houby sušené, sterilované či pěstované uměle.

Omluva místo hub

Vzhledem k tomu že počasí je jaké je, a že Acess point na střeše mrzne a neudrží spojení bych se vám všem očekávajícím nějakou změnu chtěl akorát omluvit. V současné době běžím na záložní lince přes amatérskou síť CZFREE.NET a přes ni jsem připojen více než mizerně, takže toto je asi do oteplení poslední příspěvek, protože nemá smysl psát něco co díky nekvalitě linky posílám desetkrát. Tedy, sbohem do jara. (asi)

Bramboračka

Bramborová polévka je tradiční české jídlo, a sem k houbám jí přidávám protože hub se do ní tradičně dává poměrně hodně. (pochopitelně, chudší lidé poslali děti do lesa na houby, a jelikož je měli zadarmo tak jich vesele použili hodně. A ono koneckonců na pořádné bramboračce není nic špatného.. Potřebujete brambory, kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer, cibuli (to vše očistit, nakrájet a do hrnce.. zalít vodou, osolit a dát vařit) dále trochu másla na jíšku, trochu hladké mouky, majoránku a právě zmiňované houby, asi by šly použít i čerstvé, ale spíše se dávají sušené. polévku vařte , chvíli před tím než je vše měkké hvoďte houby. Udělejte z másla a mouky jíšku, taktéž přidejte do hrnce. Na závěr posypte majoránkou.

Houbové koření

Jako houbové koření se používá nejemno i nahrubo drcený prášek z různých druhů hub (sušených). Spíše než jeho příprava je zaqjímavé, že jelikož se jej používá opravdu málo, tak lze často využít i houby mírně jedovaté, avšak se silným houbovým aroma. Nicméně, abych nepomlouval, ony i ty žampiony nejsou špatné.

Ekologie

Významní ekologové jako James Lovelock a sir David King, hlavní poradce britské vlády pro vědecké záležitosti, argumentují, že Británie potřebuje novou generaci jaderných elektráren a že to je jediný realistický způsob jak zvládnout globální oteplování. Současné britské jaderné elektrárny vyrábějí asi 20 procent britské elektrické energie, ale většina z nich má být do roku 2023 vyřazena z provozu.

Anderson konstatuje, že vzhledem k odlišným požadavkům dopravního a topného sektoru postytuje jaderná energetika jen asi 3,6 procent celkové britské energie. "Nahrazení jaderných elektráren plynovýnmi a uhelnými elektrárnami do roku 2020 by zvýšilo emise kysličníku uhličitého o 4 - 8 procent. To lze lehce kompenzovat mírným zlepšením efektivnosti využívání energie.

Žampion

Žampion zahradní zná snad každý, už proto že je to nejběžněji pěstovaná a prodávaná houba. Jeho typický vzhled snad nemá smysl popisovat, zato však neuškodí zmínit to, že dosti běžně roste i divoce, například na loukách podél lesa. (Má v oblibě louky kde je dobytek, hnojení..) Jde o výbornou, i když z hlediska aroma nepříliš výraznou houbu, dá se snadno pěstovat jak ve velkém, tak pro osobní potřebu.

Hlíva ústřičná

Teď jen doufám že se neopakuji příliš často, ale bylo mi líto si v knize zaškrtávat co jsem již použil, a tak se zde možná některé oblíbené houby objeví vícekrát, zatímco jiná nikdy. promiňte mi to, není to úmyslná sabotáž. Ale nyní zpět k samotné hlívě, to je houbha rostoucí v lesích na pařezech či kmenech, volně roste na podzim a v zimě (v chránených místech). Vytváří celé svazky klobouků s podvinutými okraji a lupeny na své spodní straně. Jejich barva je šedavá či hnědavá. Jde o výbornou jedlou houbu, i když je poněkud tužší.

Křemenáč osikový

Křemenáč osikový (Boletus scaber) je jak již jeho latinské jméno naznačuje houbou hřibovitou, tudíž již předem je jasné že má výtrusy v rourkách, a ne na lupenech. Jde o houbu s velikým vysoce vyklenutým kloboukem v barvě oranžové, povrch je matný. Jeho třeň je vysoký, bílý ale pokrytý tmavými šupinami. Roste v období července až října, místy zančně hojně v lesích, nejčastěji (ne však pravidelně) je k nalezení pod osikami. Výborná jedlá houba.

Smaž špičatý

Smrž špičatý Morchella conica je houba jarní, rostoucí od března do května na okrajích lesů případně v zahradách. má tlustý bálý dotý třeň, klobouk je hnědý, pokrytý jamkami, tvar má kuželovitý. Výborná jedlá houba, jež se hodí ke všem druhům přípravy snad jen s výjimkou sušení.

Zase v lese

Začal nám nový rok, s číslem 2006. Popřejme si vzájemně, aby se vyvedl co nejlépe, a abychom měli pokudmožno co nejvíce času na chození po lese, a případně i jiné zábavy. Hodně zdraví, štěstí a co nejméně jedovatých hub ve smaženici. A také bych přál sám sobě, abych pokudmožno zachytil co nejvíce překlepů, a neprezentoval je na netu. Sice každému se stane, ale měl by to po sobě přečíst a opravit.