Houby II

V principu je postup snadný, do tří deci vody se dá asi 3-5 čajových lžiček agaru, a celá se to nechá chvíli povařit. Pozor, má tendenci dost pěnit, tak aby vám to nevybublalo na sporák. Nejde ani tak o ztrátu trochy toho agaru, ale kdo někdy drhl ze sporáku připečenou želatinoidní hmotu, ten si to určitě nebude chtít zbytečně zopakovat. Do hmoty je ještě potřeba přidat něco výživy, agar sám je naprosto inertní, jen pevná hmota s trochou vláhy. Buď se přidává něco sladkáho (sladovit, med) nebo třeba něco vody z brambor nebo rýže. Provařenou tekutinou se poté plní petriho misky, a to asi tak, aby v nich bylo 3-5 mm po celé ploše. Celé se to přiklopí horní miskou, (někdo ještě doporučuje obalit alobalem, třeba po dvou nebo po třech petriho miskách nad sebou. A vše se naskládá na pařák do nějakého starého papiňáku. (pochopitelně pod pařákem je nalita voda, ani málo ani moc, nesmí se vyvařit všechna, nesmí ale také stříkat na dna misek, protože by mohly prasknout. Hrnec se zavře, a nechá na mírném plameni (nebo na nižším stupni el sporáku) vařit. Od momentu, kdy se uvnitř vytvoří potřebný přetlak a vysoká teplota se vaří asi hodinu. Tím jsou petriho misky s agarem sterilizovány, a máte jistotu, že v nich nyní nejsou žádné bakterie, plísně atd.