jedlé houby

Třepenitka Maková

2010-10-29T06:15:00.000-07:00

Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) je pomenší lupenitá houba rostoucí převážně v jehličnatých lesích na borových či smrkových pařezech. Klobouk o průměru 2-6 cm je sírově i okrově žlutý, lupeny jsou zpočátku světlé, postupně tmavnou do šeda. Třeň je proměnlivě dlouhý (až 10 cm) je obvykle zprohýbaný a je dutý. Roste v trsech, teoreticky po celý rok, obvykle však spíše na jaře a pak od září až do prosince. Sbírají se hlavně klobouky, třeně jsou poměrně tuhé. Je podobná jedovaté třepenitce svazčité, ta však má lupeny více do žluta.

Klouzek sličný

2010-04-06T14:11:00.000-07:00

Klouzek sličný (Suillus gravillei) je výbornou jedlou houbou s všestranným kuchyňským použitím. Ruku na srdce, nikdo nehledá houby kvůli kráse, ale k jídlu. Klouzek roste v období od června do listopadu, prakticky ve všech lesích, avšak vždy pod modříny. Má žlutooranžový vyklenutý klobouk o průměru cca 40-120 mm, obvykle však spíše těch 40-50. Třeň je masitý poměrně krátký. Jak již název sám naznačuje, klobouk je na dotek kluzký. Jde o houbu rourkatou, a tudíž má na spodu klobouku rourky, nikoliv lupeny. Záměna za podobnou jedovatou houbu neexistuje, prostě žádná příliš podobná není. Jak již bylo řečeno, klouzek je výborný prakticky na všechny způsoby, nicméně asi nejznámější je jeho použití k nakládání do sladkokyselého nálevu. (mňam)

Lesní nebo pěstované

2009-10-28T04:58:00.000-07:00

Jaký je rozdíl mezi "pravými" lesními houbami, oproti těm pěstovaným? V praxi skoro nulový, ba dokonce ty pěstěné bývají lepší kvality, protože jsou pěstěné za optimálních podmínek, neprší na ně, slimáci je neožerou, těžké kovy by neměly obsahovat. Respektive pokud jsou pěstované na čistém podkladu, tak k nim nemají vůbec kde a jak přijít. Ostatně, už dlouho mě zajímá odzkoušet si, jak je to přesně s pěstovanou hlívou ústřičnou. Protože obecný návod říká, že je potřeba mít dřevěný pařez či prostě špalek, ten se naočkuje a nechá tak rok prorůstat. Ale přece to musí jít i rychleji, kdyby člověk očkoval buď pytel s pilinami, nebo nějakou štěpkou o kouscích o velikosti maximálně centimetr nebo dva. Přece není možné, aby profesionální pěstírny hub měly obří sklad, kde by rok či dva prorůstalo pár tisíc kubíků dřeva že?

Václavka obecná

2007-10-07T09:14:00.000-07:00

Václavka obecná (Armillariella mellea) je jedlou houbou, nalézanou na podzim na našem území značně hojně. Její jméno je odvozenu od toho, že roste na podzim, obvykle právě okolo svátku svatého Václava. Na druhou stranu, tuto dřevokaznou houbu rozhodně nechcete mít nikde poblíž vaší zahrady, protože je opravdu výkonným parazitem, a je schopná proměnit stromy v mrtvý les porostlý houbami. Má obvykle medovou barvu, klobouk má v průměru až 15 cm, v mládí kulovitý, později až zcela plochý. Třeň je ve tvaru i délce značně proměnlivý. Zvláštností václavek je, že skoro vždy rostou ve větším trsu, není divné najít celý košík václavek na jednom místě. Na druhou stranu, václavkami právě pro jejich častý výskyt někteří houbaři opovrhují. Je vhodná spíše do vaření, případně ve směsi hub, nežli samotná. Doporučuje se před použitím krátce spařit a konzumovat jen klobouky, některým lidem se dělá ze tření špatně, protože jsou značně tuhé.

Hlíva

2007-09-15T22:44:00.000-07:00

No to ale byla doba co? Už delší dobu jsem uvažoval, skusit pěstovat hlívu ústřičnou, protože je to vynikající jedlá houba. Upřimně, jediné co mě od toho opravdu odrazuje je fakt, že jde o houbu dřevokaznou a že po naočkování prorůstá dřevem docela pomalu. Přesněji dobře prorůst pořádné poleno jí trvá rok. Což je trochu zdlouhavé. Nicméně posledně jsme potkal informaci, že by hlíva měla údajně být schopná růst i na slámě. A to pochopitelně mnohem rychleji, protože sláma je měkká a poskytuje možnost růst na všechny strany. No uvidíme, asi to skusím, minimálně to bude zajímavá zkušenost.

Pěstování hub

2007-07-05T22:16:00.001-07:00

Na špičku nože (raději skalpelu) opáleného v plameni a nechaného vystydnout se z sporového otisku odškrábne trochu spor, miska s agarem se pootevře, a uděláním zářezu se spory přenesou na agar. Je nutná rychlost, jinak hrozí kontaminace nežádoucími organismy. Bakterie poletují ve vzduchu okolo nás, a někdy stačí ke kontaminaci i jen jedna jediná, tak jim nedejte moc šancí. A totéž i plísně a kvasinky. Po několika dnech ve tmě a v teple (respektive ne v zimě) začnou spory na agaru klíčit a rozrůstat se. Pravda, zprvu je to velmi podobné klíčící plísni, ale po několika dalších dnech jsou vidět vlákénka, jak se podhoubí rozrůstá. A to od středu všude okolo. Plíseň vypadá jinak, ta se prostě šíří bez nějakého pevného tvaru. Je dobré nechat podhoubí rozrůst po většině plochy petriho misky, a poté si z něj vyříznout pár slibných míst (kde vypadá silné) a umístit je do další, do té doby sterilní misky. Tím si vyberete silnější kmeny, které budou lépe prorůstat substrátem, a odolávat případným infekcím. Všechno to dělejte po sériích, pět petriho misek na každý pokus (očkování spórami i přenesení podhoubí na nový agar) je asi tak minimum. Tedy, pokud chcete mít víceméně jistotu, že něco z toho přežije. Stoprocentní úspěšnost není ani v laboratoři, kde je opravdu čisté prostředí, natož pak doma. Relativně běžný poměr toho co je v pořádku, a něčím kontaminovaných misek je cca 50% nebo méně. Nicméně když si schováte původní sporový otisk tak jej můžete použít mnohokrát za sebou. Jestli byl vydatný, tak obsahuje miliony a miliony spór, a poslouží klidně 40-50 krát po sobě. A přitom se dá pořídit tak snadno. Stačí si najít v krámě nějaké pěkné, čerstvé žampiony. Vybrat z nich pár větších, nicméně ještě uzavřených blankou. V domácích podmínkách na talířek připravit kousek alobalu, na něj skleničku jako poklop.. To celé umístit na pařák do hrnce, nejlépe tlakového, a chvíli nechat vařit. Tím dosahnete sterility. Ze zmiňovaného žampionu stačí odříznout nohu, odtrhnout blanku.. poté nadzdvihněte skleničku (poklop) a na alobal položte tu houbu, pochopitelně lupeny směrem dolů. Nu a pak již jen stačí počkat, po pár hodinách se spory uvolní a vypadají.. (pokračování příště)

Houby II

2007-03-28T03:35:00.000-07:00

V principu je postup snadný, do tří deci vody se dá asi 3-5 čajových lžiček agaru, a celá se to nechá chvíli povařit. Pozor, má tendenci dost pěnit, tak aby vám to nevybublalo na sporák. Nejde ani tak o ztrátu trochy toho agaru, ale kdo někdy drhl ze sporáku připečenou želatinoidní hmotu, ten si to určitě nebude chtít zbytečně zopakovat. Do hmoty je ještě potřeba přidat něco výživy, agar sám je naprosto inertní, jen pevná hmota s trochou vláhy. Buď se přidává něco sladkáho (sladovit, med) nebo třeba něco vody z brambor nebo rýže. Provařenou tekutinou se poté plní petriho misky, a to asi tak, aby v nich bylo 3-5 mm po celé ploše. Celé se to přiklopí horní miskou, (někdo ještě doporučuje obalit alobalem, třeba po dvou nebo po třech petriho miskách nad sebou. A vše se naskládá na pařák do nějakého starého papiňáku. (pochopitelně pod pařákem je nalita voda, ani málo ani moc, nesmí se vyvařit všechna, nesmí ale také stříkat na dna misek, protože by mohly prasknout. Hrnec se zavře, a nechá na mírném plameni (nebo na nižším stupni el sporáku) vařit. Od momentu, kdy se uvnitř vytvoří potřebný přetlak a vysoká teplota se vaří asi hodinu. Tím jsou petriho misky s agarem sterilizovány, a máte jistotu, že v nich nyní nejsou žádné bakterie, plísně atd.

Možné pěstované houby

2007-03-25T11:37:00.000-07:00

Snad každý zná pěstované žampiony, hlívu ústřičnou, nebo japonské houby šitake. Mnohem méně lidí již ví, že se dá uměle pěstovat například také václavka či jiné dřevokazné houby. Ale málokdo již ví, že existují celé banky spór, jež za malý poplatek rozšiřují spóry mnoha druhů jedlých hub. A že se houby dají pěstovat i v domácích podmínkách. Pravda, není to žádný zázrak, ale jde to.A že vypstovat houbu od spóry až po celou plodnici je extrémně složité a vyžaduje laboratorní výbavu? To není tak zcela pravda, protože ano, ono to chce něco laboratorního skla a čistotu. Ale stačí pár petriho misek za několik desítek kč (dohromady), skalpel, nebo jiný nůž jež se dá opálit v plameni a něco čistého lihu. Jako základní živná půda pro podhoubí se používá agar nebo želatina, lze bez problémů koupit v prodejnách se zdravou výživou.

Aspoň pár obrázků

2007-03-23T09:00:00.000-07:00

Je málo času, tak alespoň několik foteček jak vlastně vypadá taková houba. Přesněji, jak to vypadá, než vyroste. Na prvním obrázku je podhoubí v laboratorních podmínkách. Ne vzrostlé ze spory, ale už silnější, přeočkované, na agaru. Na druhém je ještě silnější, opět přeočkované podhoubí. A na posledním holt už, jak vypadá celá houba. To je ale skok, od mikroskopických vláken k značně makroskopické věci. A přitom houby nepotřebují k životu světlo, podhoubí ostatně roste po celou dobu pod zemí.

Mechovka obecná

2007-02-26T15:46:00.000-08:00

Mechovka obecná (Clitopilus prunulus) je houbou rostoucí v období od června do října v listnatých i jehličnatých lesích, a také na loučkách v těchto lesích umístěných. Má hladký vyklenutý klobouk s podvinutými okraji bílé barvy. Lupeny se sbíhají na postupně se zužující třeň, která má také bílou barvu. Povrch klobouku je hladký. Je zaměnitelná za jedovaté strmělky, nicméně při troše pozornosti jde o výtečnou jedlou houbu.

Pryč

2007-02-20T15:18:00.000-08:00

Tak ybch se chtěl omluvit, že jsem nebyl k dispozici, ale mám vcelku dobré důvody. Ono pokud je člověku opravdu, opravdu dost špatně, tak leží v posteli a ne sedí u počítače. Postihlo mě to, po x letech nemoc tak fuj, že jsem musel šáhnout k antibiotikům, to už tu nebylo asi 7 let. Na druhou strnu to má výhody, že si bakterie nemají jak a na co vypěstovat rezistenci, když se u mě prostě s pozůstatky antibiotik setkat nemohly. Horší ale je, co to s člověkem udělá. Bohužel musím souhlasit, podobné metody léčby jsou opravdu nutné zlo, ale jen pokud je člověku fakt moc moc zle, jinak totiž nadělají antibiotická svinstva zdaleka víc škody než užitku. Znám lidi, co to jí skoro neustále, výsledek: je jim pořád zle, jen na zlé bakterie už nic nezabírá. Doufejme že tak nedopadnu.. A že už to snad bude v pohodě, není slušné nechávat práci ležet.

Muchomůrka růžovka

2007-01-27T06:36:00.000-08:00

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens, lidově masák) je výbornou jedlou houbou, údajně chuťově lepší nežli pravé hřiby. Nicméně při jejím sběru je potřeba si dávat opravdu pozor, protože je velmi lehce zaměnitelná za značně jedovatou muchomůrku tygrovanou, jež působí vážné problémy, a bez včasného ošetření v nemocnici může otrávený zemřít. Muchomůrka tygrovaná má ale narozdíl od růžovky klobouk opravdu jen hnědý, kdežto růžovka, jak sám název napovídá je barevně do růžova. Velikost klobouku růžovky je 5-15 cm v průměru, tedy značně veliký, napřed je kulovitý, pak zvonovitý až ve stáří prakticky plochý. Klobouk je červenavý až růžový, občas má rýhované okraje, a vždy jsou na něm pro muchomůrky tak typické strupy. Lupeny na spodní straně klobouku jsou křehké a poměrně husté. Treň dorůstá délky až 18 cm, a u spodního okraje bývá silný i 4 cm. Asi ve dvou třetinách výšky třeně (od země) je na něm rýhovaný prsten. Roste v období od června do října, relativně hojně, a to jak v listnatých, tak i jehličnatých lesích. Spodní část třeně je skoro vždy červivá.

Tak jsem zas jednou tu

2007-01-20T21:39:00.000-08:00

A to tak, že od rána čilý jako mrtvola. Opravdu, za téma houbaření by si kamarád zasloužil přizabít, to je jeho parketa, tak nevím proč to založil a nechal na mě. Na druhou stranu, faktem je, že o houbách se toho dá říci mnoho, kde rostou, jak vypadají a podobně. Také se k nim pojí mnoho řekněme pověstí, například to, že se nesmí ohřívat, že jsou pak jedovaté. To je samozřejmě naprostý nesmysl, ale faktem je, že houby jež nejsou čerstvé, ale zapařené a zkažené vyvolévají pěknou otravu, svými účinky podobnou otravě ze zkaženého masa. Když občas vidím takyhoubaře, jak se vracejí z lesa, v rukou igelitový pytlík s houbami.. To je snad ten nejhorší nápad, co někoho může napadnout. Čerstvá houba totoiž obsahuje tolik vody, že je naprostá jistota, že než dotyčný dojede domů, tak se mu houby zapaří. A minimálně, pokud už se jimi nepřiotráví, tak ztratí mnoho ze své úžasné chuti a vůně.

Bože muj

2007-01-09T23:15:00.000-08:00

Tak se koukám na to, co jsem posledně napsal a sám pochybuju o vlastním zdravém rozumu. Skutečně hrůza co? To zas byla jednou ožíračka, a to co člověk kecal mu v tom okamžiku dávalo naprostý smysl. Žišmarja, tohle už nikdy, přísahám.

Kámoš krysák

2006-12-24T21:35:00.000-08:00

tá dá dá, dá dá tá dm, tá dá dá dá dm, da dá dá dm, da da dá dm dm.. visel sem nad zemí, super tři sestry. Upřímně, výraz kolem jsou stopy krys vě mě vzbuzuje poněkud jiné asociace, než asi bylo původně zamýšleno. Už proto, že stoyp krys nemají nikde b ýt. A možná v tom trochu jede i kamarád, jež před pár lety spáchal sebevraždu, on byl totiž na krysy zatížený. To se celkově opravdu nepovedlo, začíz schánět známého po asi 3 měsících, a kamarádi mi řekli jen: Nikdo neví proč, ale on to udělal, před měsícem měl pohřeb. Nikdo neměl tolik slušnosti, aby mě aspoň na ten pohřeb pozval. Tak jako to zpívá kapitán kid: Nemůžu vynachat takovej svátek, i když mě o to už nepožádá, převčírem umřel a zejtra je pátek, ke hrobu ponesu kamaráda. Upřimně, jsem člověk co vydrží hodně, tohle bylo poprve co jsem uvažoval, jestli yb nemělo smysl se přidat, prostě z toho nuseláku skočit a mít pokoj..

Kyselé houby narychlo

2006-12-14T05:25:00.000-08:00

Houbičky se dají nalkádat do kyselého nálevu, v něm pak sterilizovat a vydrží potom i několik let. Ano, jenže ta příprava poněkud trvá, a málokdo ví, že podobné chuti se dá dosahnout již za dva nebo tři dny. Úplně totiž stačí naskládat očištěné (a větší houby na čtvrtky nakrájené) houby do nějaké nádoby, třebas nějaká prázdná zavařovačka se výborně hodí, proložit kořením dle chuti a svařit si trošinku nálevu jako na utopence. Vtip je v tom, že se houby přelijí nálevem ještě docela dost teplým, pak chytí chuť mnohem rychleji. Po vychladnutí stačí dát do ledničky a počkat právě tak dva tři dny. Jednoduché že? Nicméně jelikož to není sterilizované, tak má podobné dobrota jednu nevýhodu, a sice trvanlivost. Je nutné to sníst tak za týden až deset dní, a do nádoby sahat pouze naprosto čistou lžičkou, jinak budete mít místo dobroty plesnivinu. Což mi přiopomíná, někde jsem četl, že se houby dají také zakysat jako kysané zelí a okurky rychlokvašky. To se musí prozkoumat blíže..

Žampiony III

2006-12-02T10:39:00.000-08:00

Nyní byste tedy měli mít nádoby s několikacentimetrovou vrstvou substrátu, patřičně prorostlou podhoubím. (poznámka, to že by po celou dobu měl substrát zůstávat patřičně vlhký, ani vyplavený vodou, ani vyschlý je asi jasné..) Ovšem k tomu, aby vám z podhoubí vyrostly samotné houby (plodnice) je potřeba ještě celou tuto substrátovou vrstvu zasypat dalšími 1-2 centimetry nového substrátu, skrze něj by měly po nějaké době začít prorůstat první houby. Sklizeň trvá asi měsíc až dva, kousky vyčerpaného substrátu je možné následně použít jako násadu pro další várku, nicméně tak to nejde do nekonečna, po několika generacích dojde k degeneraci a zmenšení životnosti podhoubí (logicky se projeví v mnohem menší sklizni). Nu, a to je vše o pěstování žampionů.
Mimochodem, i když vyčerpaný, tak lze použitým substrátem docela dobře obohatit kompost, a pokud budete mít trochu štěstí, tak vám na jeho hromadě vyroste hromada žampionů. A že by se tím vyčerpala celá hromada kompostu nehrozí. Případně pokud chcete substrát do kompostu naházet, ale nechcete aby se z něj něco rozrostlo, tak jej na pár dní rozprostřete na sluníčko, v tenké vrstvě. Měl by vyschnout, a podhoubí by to mělo spolehlivě zlikvidovat.

Žampiony II

2006-11-26T17:10:00.000-08:00

Nyní tedy máte substrát na pěstování hub připravený, a je potřeba se pustit do samotného osazování. Tedy, houby se nemnoží jako sazenice, ale je potřeba buď jejich výtrusy rozmíchat ve vodě, a substrát jimi pak zalít, nebo vzít pevnou sadbu, což je vlastně kus substrátu již osazený, a rozmíchat jej s ostatním, ale nepředbíhejme. Napřed si potřebujete připravit nádobu se substrátem, vhodný je skladný, plochý tvar. Poměrně ideální jsou například umělohmotné přepravky na ovoce, ovšem vyložené nějaým igelitem, aby substrát nepropadal mezerami. Zpočátku navrstvíme do nádob několik centimetrů substrátu, vpravíme do něj násadu (ať již zálivkou, nebo vmáčknutím několika kousků pevné sadby) a necháme pár dní odležet. Měla by se vytvářet vlkna podhoubí. Po několika dnech již částečně prorostlým substrátem zamíchejte, tak aby se vlákna podhoubí dostala všude, a nechte jej zase odležet.

Pěstování žampionů

2006-11-23T14:17:00.000-08:00

Není složité, jen je potřeba zakoupit násadu a udělat (případně též koupit) patřičný výživný substrát. Substrát se připravuje poměrně jednoduše, jen to nějakou dobu trvá. Na jeho přípravu je potřeba něco hnoje, trochu pilin, sekané trávy či slámy, a trochu vápna, nebo o něco více mletého vápence (aby po vyhnití jednotlivých součástí nebyl výsledek kyselý) vše je potřeba smísit na nějaké nepropustné podložce, navršit hromadu (hromádku) a asi 4* zhruba tak po týdnu převrstvit vnější části hromady dovnitř a obráceně. (nesmí vám to vyschnout, pokaždé přilijte trochu vody) Asi po měsíci máte substrát hotový, neměly by v něm být příliš patrné kusy slámy, ani hnoje. Mimochodem, jedná se o velmi výživnou hmotu, to že se tu uvádí na pěstování hub neznamená, že není šikovné jej udělat víc, a přebytky rozhodit po záhonech.

A co takhle si pěstovat?

2006-11-21T14:30:00.000-08:00

Idea pěstovat si svoje houby a nebýt tak omezený jen na to, co náhodou vyroste v lese je lákavá. Bohužel Pěstovat většinu oblíbených "divkoých" hub je nemožné, nebo alespoň značně problematické, a správný houbař žampiony pohrdá. Jenže ono se toho jaksi dá pěstovat víc, kromě již zmiňovaných žampionů například také hlíva ústřičná (i když z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že přírodně nalezená chutná lépe) a například také václavky a jim podobné houby rostoucí na dřevě. Tam je spíše problém nezamořit dřevokaznou houbou celé široké okolí.

Houby smažené jako řízek

2006-11-15T22:11:00.000-08:00

Pro tento způsob zpracování se hodí houby které mají buď ploché klobouky (tradičně bedly, případně kamarád takhle dělá hlívu) nebo se z nich dají nakrájet patřičné plátky (obvykle pýchavky). Ton kdo má rád klasický vepřový řízek, pravděpodobně nebude proti podobnému jídlu nic namítat. Houby se kaorát nenaklepávají, jinak osolit, obalit a smažit bez jakéhokoliv rozfílu od masa. Akrát snad, že pokud původní houby pocházely z nezamořeného lesa, tak by měly být sandněji stravitelné a zdravější než ono vepřové, a naopak. Není snad nutné si připomínat, že houby do sebe absorbují všemožné z okolí, a tudíž pokud okolí obsahuje olovo, těžké či raidoaktivní prvky, tak je houba holt nasaje jako houba.

Sbírané nebo pěstované?

2006-11-09T23:23:00.000-08:00

To je otázka jež má na obou stranách spousty obhájců. Na jednu stranou pěstované houby mají výhodu v tom, že jsou snadno k mání, a navíc kdykoliv. Na stranu druhou, pravé přímo z přírody jsou chutnější, aromatičtější, ale holt občas nejsou k najití, nebo prostě nerostou. Zkrátka kařdému co jeho jest, asi nejrozumnějším postupem je používat houby pravé, přírodní, dokud jsou. A pak holt sáhnout po těch uměle vypěstovaných.

Uchovávání sušených hub

2006-11-04T19:29:00.000-08:00

Když už jste našli houby, nasbírali je a nasušili, co s nimi dále? Vždyť po tom co jste měli se zpracováním tolik práce, zajisté nechcete aby se vám zkazily. Nu, v první řadě je nutno říct? Houby se suší poněkud důkladněji než například křížaly nebo sušené švestky. Měly by obsahovat co nejméně vody, tenké plátky hub mají bý tpo důkladném usušení tvrdé a křehké. Jak je uskladnit? Mnoho třebas bylinek se uchovává v plátěných pytlících, ale toto není pro houby vhodné. Minimálně ztratí veškeré houbové aroma, a vy byste tak mohli do porkmu nastrouhat dřeve se stejným chuťovým efektem, maximálně se normálně zkazí. Na suché houby je dobrá njaká vzduchotěsně uzavřená nádoba, ideálně taková co neovlivňuje chuť ani vůni, skleněná. Houby mjí značnou trvanlivost v nádobě umístěné normálně někde na polici. Pokud však chcete, aby vám vydržely ještě déle, je možné dotyčnou (asi sklenici) s houbami umístit do chladničky, tam vydrží ještě déle. A nebo v podstatě zavařit. Bez nálevu, jen suché houby ve sklenici, zavíčkovat a nechat projít varem. Ve vakuu mají houbičky trvanlivost až neuvěřitelnou.

Babka

2006-11-02T09:54:00.000-08:00

Hřib žlutomasý alias babka je houbou poměrně malou, (typycká velikost klobouku je asi 3 cm v průměru, ne o moc více) s poměrně nehezkým vzhledem. Klobouk totiž bývá obvykle rozpraskaný a nepěkný, jeho barva jš hnědá nebo jnědošedá. Oproti tomu je třeň žlutý, středně tlustý až tlustý, rovný i zahnutý. Jde o houbu rostoucí běžně v listnatých lesích (možná i v jehličnatých, ale já jí jaksi prakticky vždy potkal mezi listnáči, na nějakém vlhčím místě, obvykle na vysokém břehu nad vodou.) Nehezká leč chuťově dobrá.

Kačenka česká

2006-10-24T20:28:00.000-07:00

Kačenka česká (verpa bohemica) oo, to potěší, že se houba jmenuje tak vlastenecky. Nicméně sama houba příliš krásná není, řekněme si to poctivě. Poměrně úzký (2-5 cm) a vysoký (3-8) klobouk žlutohnědé či hnědé barvy, zvlněný a zprohýbaný podobně jako je tomu u smržů. Třeň je značně dlouhý, (až 15 cm) tlustý, válcovitého tvaru. Roste na jaře v listnatých lesích, ve spadaném listí. Výborná k nakládání na kyselo.

Net nějak blbne

2006-10-16T10:26:00.000-07:00

Tak bohužel, ale článeček o používání sušených hub asi nebude. ANi po několikerém snažení jej nejde odeslat (tento text snad půjde) a navíc dneska jaksi vůbec nejdou přidávat obrázky. Proč nemůže blogger alespoň pár dní fungovat bez problémů? Chápu sice, že je to služba zadarmo, ale přecijen na reklamě vydělávají miliony dolarů, tak proč neinvestují do několika pořádných serverů?

Klouzek sličný

2006-10-14T05:29:00.000-07:00

Klouzek sličný (Boletus grevillei)Má klobouk o průměru 4-12 cm (obvykle spíše pomenší) oranžovožluté barvy, dužnina je žlutá, po doteku slabě zelenající. Roste zásadně pod modříny, od června do listopadu, často ve větších skupinách. Výborná jedlá houba.

Rozdíly mezi houbaři

2006-10-11T15:29:00.000-07:00

Jsou poměrně značné. Nejde ani tak o to, co sami naleznou, ale spíše jak se v lese chovají, a jak ohleduplní jsou k nalezeným houbám (a jejich podhoubí, skrytému pod zemí). Takyhoubař který se proběhne po lese botami velikosti 50, podupe co se dá, co se nedá tak utrhne, odnese, později bez jakéhokoliv užitku vyhodí... BOhužel podobných je stále dost. A snad ještě horší jsou ti, co nasbírají cokoliv co vyrostlo, a udělají smaženici. Aniž by měli sebemenší tušení, co to v lese potkali. Ne tedy, že bych byl sám odborník, ale přecijen, jdu, sbírám co znám, co neznám nechám ležet a neničím ne?

Jak je na podzim?

2006-10-10T03:16:00.000-07:00

Což o to, houby rostou, a ještě by měly růst relativně dlouho a poměrně hojně. O něco horší už je to s houbaři, protože v současné době je v lese po ránu poměrně hnusně, a bude ještě hůř. Zima, vlhko a časté raní mlhy dokáží znechutit jinak krásnou procházku. A přitom je škoda se právě v tuto dobu do lesa nevydat, protože by měly být k nalezení poměrně hojně hřiby a klouzci, případně i jiné. A pomalu už i ta lehce opomíjená hlíva. Tu si sice můžete koupit prakticky v každém supermarketu, ale věřte, pravá, čerstvá z lesa chutná mnohem lépe. A navíc jak ubývá svátečních houbařů, tak relativní hustota hub roste, protože máte větší šanci, že tam kde jste před vámi nebylo deset lidí.

Liška obecná

2006-09-17T05:56:00.000-07:00

Liška obecná (Cantharellus cibarius) je velmi známou a ceněnou, výbornou jedlou houbou. Má plodnici i třeň žlutooranžové barvy, klobouk na okrajích zprohýbaný a ve stáří uprostřed s prohloubeninou má na spodní straně žilky vystouplé několik (2-3) mm, sbíhající se postupně realtivně hluboko na třeň. Liška je houba o poměrně proměnlivé velikosti, klobouk má průměr od asi 1 cm, až do maximálních asi 7-8cm. Dužnina je žlutavá, má příjemnou chuť i vůni. Zajímavostí je, že liška prakticky nečerviví. Roste převážně v srpnu a září v jehličnatých lesích (často mezi borůvčím) a její světlejší varianta i v lesích listnatých. Bohužel v posledních letech se stává, že tyto houby vzrostlé v českých lesích končí spíše v Německu či rakousku, protože tam si jich patřičně považují, a tka je výkupní cena relativně vysoká.

Lanýž letní

2006-09-10T09:27:00.000-07:00

Lanýž letní (Tuber aeslivum VITT) je jedlá houba rostoucí v podzemí. Plodnice jsou nepravidelně kulovité, s různými výstupky. Mají průměr asi 3-10 cm, na povrchu jsou jakési rýhované bradavkovité útvary. Dužnina je na řezu bílá, později žlutá až hnědavá. Má velmi výraznou chuť i vůni. Roste zřídka od července do listopadu pod listnatými stromy, občas se dá najít vyhrabaný lesní zvěří.

Rostou

2006-09-01T14:03:00.000-07:00

Ačkoliv je poměrně chladno, tak houby rostou díky častým dešťům víc než dost. A to nejen, že v televizi ukazovali houbaře, jak nalezli stovky hub za poměrně krátkou procházku, ale doopravdy, stačí se jen zajít podívat do lesa (či pod les) a sami nejspíš také najdete. Známý potkal jen pár desítek metrů od chalupy desítky klouzků, a dvě pýchyvky o průměru asi 20 cm. Takže hurá do lesa.

Hřib modračka

2006-08-04T23:06:00.000-07:00

Hřib modračka (modrající, modrák atd..) latinsky Boletus pulverulentus. Svůj název má od toho, že dužnina v řezu po chvilce nabere výrazně modrou barvu, jde o velmi dobrou a poměrně běžnou jedlou houbu. Klobouk má průměr asi 4-12 cm, polokulovitý, dužnatý. Barva klobouku je světle až tmavohnědá, na omak připomíná samet. Trubičky na spodní straně klobouku jsou poměrně vysoké (asi cm) barvy žluté. Třeň je dlouhý a tlustý. Roste od června do září, pod listnatými stromy. Nehrozí nebezpečí záměny za jakoukoliv jedovatou houbu.

Štítovka jelení

2006-07-27T11:55:00.000-07:00

Štítovka jelení (Pluteus cervinus) je houbou poměrně větší, klobouk má průměr asi 5-12 cm. Je hnědavý či šedý, vodorovně rozložitý, vláknitý, za sucha rozpukaný, je to houba lupenitá, takže odspodu klobouku vzrůstají lupeny. Třeň je dlouhý, tlustý, plný. Podélně vláknitý, z klobouku se dá snadno vylomit. Roste od května do října na pařezech či kmenech listnatých stromů. Je jedlou hoübou, ale není příliš chutná, tudíž ani vyhledávaná. Je poměrně rozšířená po celém světě.

Klouzek obecný

2006-07-19T06:43:00.000-07:00

Klouzek obecný (Boletus luteus L) je jednou z našich dobrých jedlých hub. Jeho název pochází naprosto jistě od faktu, že je jeho klobouk za vlhka poměrně kluzký a slizký. Roste jednotlivě i ve skupinkách přibližně od Června až do Listopadu, to jsou však poměrně vyjímečné případy, běžný je v období od Září do Října. Je vhodný pro jakékoliv kuchyňské použití, není zaměnitený za žádnou jedovatou houbu. Má polokulovitý hnědý klobouk, o maximální velikosti asi 12 cm, běžně však tak 5-6 cm v průměru. Po závoji zůstává na třeni nafialovělý prsten. Spodek klobouku tvoří rourky, máslově žluté barvy, pevně přirostlé. Třeň je poměrně krátký a tlustý, žluté či bělavé barvy. Obvykle roste v borových lesích, lze potkat i ve smrčinách.

Rychlé kyselé houbičky

2006-07-08T06:04:00.000-07:00

Zavařované houby na kyselo jsou zajisté výbornou pochoutkou. Nicméně, málokomu je známé že se dají připravit i mnohem rychleji, nežli nalít octový nálev na houby, zavařit a nechat měsíc rozležet. Stačí totiž do sklenice (ideálně zavírací na víčko se závitem) umístit patřičné množství hub (malé celé, větší půlky či čtvrtky, z opravdu velkých řezy), svařit trochu octového sladkokyselého nálevu s kořením, a až ochladne houby jím zalít a sklenici zavíčkovat. Nevýhodou je, že takto připravené kyselé houbičky nejde dlouho skladovat (nejsou sterilizované horkem) výhodou ej naopak rychlost s níž jsou připraveny ke konzumaci, a to, že se horkem nepoškodí aroma a ta trocha vitamínů v houbách. Lze doporučit, skoušel jsem i malé žampionky, výborné. Jako nálev obvykle používám ocet s vodou v poměru asi 1:3, trochu cukru, nějakou tu kuličku pepře, nového koření a lístek bobkového listu.

Holubinka mandlová

2006-07-04T13:29:00.000-07:00

Holubinka mandlová (Russula vesca) je velmi dobrou jedlou houbou. Roste většinou v dubových lesích, lze však najít i v smrkových, borových či pod osamělými stromy (většinou opět duby). Klobouk má průměr 4-12 cm, je zprvuvyklenutý, později víceméně plochý, jen s malou prohlubeninou uprostřed. Barva klobouku je od poměrně bělavé, přes růžovou až skoro k červené. Jde jako u všech ostatních holubinek o houbu lupenitou, lupeny mají barvu bělavou. Třeň je krátký, tvrdý a směrem dolů se zužující. Dužnina je na řezu bílá. Roste od Července do Září. Výborně se hodí na jakékoliv kuchyňské využití.

Šťavnatka březnovka

2006-06-23T00:49:00.000-07:00

Šťavnatka březnovka (Hygrophprus marzuolus) je malou houbou rostoucí v našich lesích. Má pomenší hnědý klobouk, masitý, ale pokřivený a popraskaný, lupeny světlé. Třeň je silný ale nevysoký. Roste přibližně od března do května v lesích jehličnatých i smíšených, často skrytá pod listím. Obrázek se mi bohužel nepodařilo sehnat, takže není a nebude.

Krupková polévka s houbami

2006-05-30T08:36:00.000-07:00

Potřebujete:
krupky, asi 50g, litr a čtvrt vody, 150g brambor, trochu sádla, čtvrt kg hub, nebo cca 25-30g sušených, cibuli, kmín (mletý, nebo celý), sůl, pepř, petrželku.
Co s tím? Vypertr krupky a vařte je v osolené vodě do poloměkka, přidejte na kostky nakrájené brambory a kmín. Na sádle udělejte trochu jíšky. Houby vložte do hrnce k bramborám a krupkám spolu s jíškou, (sušené nechte předem namočené v teplé vodě) dle chuti osolte a opepřete a vařte do změknutí brambor. Navrch přizdobte nasekanou petrželkou. (opravdu není nutná..) Podobně jako například u bramboračky jde o polévku, které stačí coby hlavní jídlo..

Holubinka odbarvená

2006-05-20T04:42:00.000-07:00

Holubinka odbarvená (Russula decolorans) patří mezi mnoho druhů výborných jedlých holubinek, mirně štiplavá příchuť v jídle zmizí. Klobouk je široký 6-12 cm, barve je od meruňkové přes bledou oranžovou po světle okrovou, zvláštností je, že lze snadno sloupnout pokožku klobouku až daleko ke středu. Lupeny jsou středně vysoké, šedé. Třeň je vysoký (i 13 cm) tlustý 1,5-2,5 cm, válcovitý, směrem dolů se zužující. Roste od července do září, převážně ve vlhkých borových lesích, místy značně hojně. Je podobně jako jiné holubinky velice citlivá a křehká, hodí se k urychlené spotřebě.

Bedla ala husa

2006-05-16T10:18:00.000-07:00

Zajímavý recept který využívá bedly, tak sem s ním. Potřebujete bedly (jakýchkoliv jedlých druhů) sůl, kmín, olej. Vhodné jsou plně vyvinuté veliké klobouky, protože se nejlépe položí na pánev, nicméně s trochou násilí jde vše. Houby vezmeme, odkrojíme třeňe, klobouky posolíme a pokmínujeme. Vložíma na pánev na olej a smažíme na mírném ohni, nejprve z horní strany, po jejím zahnědnutí klobouky otočíme a osmažíme i ze strany lupenů, a to do růžova. Osmažené klobouky postavíme na nějakou další pánev nastojato, aby z nich okapal přebytečný tuk. Takto upravené bedly mají chuť velmi podobnou pečené huse, jako přílohu lze doporučit prakticky cokoliv a pivo navrch.

Houby - papavé

2006-05-13T05:11:00.000-07:00

Každá houba je jedlá, praví jedno pořekadlo. Některá však pouze jednou! No, to už je na každém člověku, jestli experimentuje s vlastními znalostmi a vydá se do lesa na sběr, či zda vsadí na jistotu a koupí si v krámě zaručeně nezávadnou hlívu či žampióny. Dnes mne ale při pomyšlení na houby chytají hlavně chutě! Vzpomínám na to, jak babička vždycky zaběhla do lesa na bedly či růžovky (a ona je nejen vždy bezpečně poznala, ale také pokaždé našla). Doma je očistila, nakrájela na silnější plátky, plech na pečení položila na rozpálený tál starodávného sporáku, pomazala trochu domácím utlučeným máslem a houby krátce opékala, sypala solí a v hmoždíři rozdrceným čerstvým kmínem! To byla dobrota, za kterou bych jako malý kluk duši dal! Od té doby jsem si tak nepochutnal. Možná proto, že bedly najdu málokdy a růžovky dost dobře nepoznám, takže je raději nesbírám a ze žampionů to nedopadne stejně. Nebo pro to domácí máslo či sporák vytápěný dřívím a uhlím? Skutečně nevím! Vím jen to, že zase jedna pohádka mládí je pryč. Škoda!

Čirůvka májovka

2006-05-07T02:31:00.000-07:00

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) je jednou z hub jíž je možné najít právě touto dobou. A bez ohledu na to, že člověk podvědomě hledá houby v lese, tak májovky je potřeba hledat na travnatých plochách, podél lesů, či na lesních okrajích. Má na okrajích podinutý klobouk krémovo smetanové barvy. Třeň je relativně tlustší a krátký. P/ozor, je zaměnitelná za jedovatou vláknici načervenalou.

Co všechno lze nyní najít v lese?

2006-05-03T07:53:00.000-07:00

Počasí je letos poměrně neobvyklé, prakticky se přerodila zima v léto, a jaro někde vynechali. Nicméně nás se teď týká poměrně důležitá věc, a sice, co lze za těchto podmínek najít, co roste? Rozhodně roste čirůvka májovka, kamarád mi psal že jich našel požehnaně. Dále lze najít hlívu, vyrostlo jí na vhodných místech také dost. Navíc nějaký ten smrž, ucháče, prostě roste toho dost, místy celé trsy. (fotku jsem si půjčil bez dovolení autora, ale nádherně ukazuje jak se přiroda zbláznila, toto opravdu není běžný nález)

Jaro

2006-04-20T05:19:00.000-07:00

Tak nám konečně začíná jaro, houby zase porostou. A že by se dalo očekávat že při současném oteplení, a vlhké půdě po roztálém sněhu by toho mohlo růst docela dost. Nu zdá se že je nejvyšší čas vyrazit do lesa, najít si voňavé místečko které není rozšlapáno tisící jinými houbaři a prohrabat pak celé okolí. Ale pozor, posbírat v touze po prvních jarních houbách i nějakou tu jedovatinu by vám rozhodně neprospělo.

Jidášovo ucho

2006-03-27T23:23:00.000-08:00

Ucho jidášovo (Hirneola auricula-judae) je houbou poměrně běžnou, i když se to nezdá. Má plodnice o velikosti až 10 cm v průměru, (většinou spíše 3-4 cm) které jsou tenké jen několik milimetrů a mají tvar škeble či opravdu ucha. Barva je hnědá či červenohnědá, roste na odumřelém dřevu listnatých stromů, nejaději má akát a bez. Ucho se výborně hodí do jídel podobných čínským, případně do omáček či k masu. Je prakticky totožné s čínskými černými houbami.

Zase jednou problém

2006-03-22T14:02:00.000-08:00

A tentokrát ne až tak na mé straně obrazovky, jak by řekli komunističtí hlasatelé. Jakýsi problém se děje na bloggeru, a nejdou do blogů přidávat obrázky. (tak trochu bych si tipl, že jim možná došlo místo na disku, nebo tak něco) a tak vcelku snažit se dneska vyprodukovat něco hodnotného nemá smysl. Ale přecijen když už píši nějaké posty na všechyn své blogy, tak nemohu opomenout ani tento. A také ybch se chtěl omluvit, dlouhou neaktuálnost způsobila moje závislost na online hrách, američané dobře ví proč pařany léčí jako drogové závisláky.

Bedla červenající

2006-03-01T12:03:00.000-08:00

Bedla červenající (Lepiota rhacodes) je houbou dorůstající značně velkého vzrůstu, plodnice měří v průměru 6-15 centimetrů, třeň je vysoký až skoro 20. Klobouk je pokrytý tmavými šupinami uspořádanými do soustředěných kruhů, uprostřed klobouku je vystupující hrbolek. Lupeyn na spodku klobouku jsou tenké, husté a relativně vysoké. Třeň je na spodku ztluštělý, dá se snadno vylomit z klobouku. Dužnina na řezu žloutne, a pak červená, od toho název. Roste koncem léta a na podzim, v listnatých i jedličnatých lesích, ale také na zahradách a v parcích. Třeň je relativně tuhý, hodí se spíše do omáček či polévek, zato klobouk se těší veliké oblibě upravený coby řízek.

Hlíva ústřičná

2006-02-08T05:21:00.000-08:00

Je dřevokazná houba, a proto pokud ji chceme pěstovat, potřebujeme buď vhodné dřevo, nebo nějaký substrát ze slámy či sena. Substráty je potřeba připravovat ze zdravé, neplesnivé slámy, a i tak se doporučuje ji poměrně důkladně spařit, abyste měli jistotu, že již neobsahuje zárodky jiných hub. Poté naplníme do nějakých silnějších PE pytlů, a necháme někde poblíž zdroje tepla, aby hmote vychládala jen pomalu. po přibližně 24 hodinách je potřeba pytel umístit svisle (pověsit, postavit) a proříznout v jeho spodní části otvor či otvory, jimiž vyteče přebytečná voda. Nechte pomalu vychládat asi na 30oC a pak naočkujte sadbou. (Ta by se neměla příliš dlouho skladovat, tak měsíc až dva jsou maximum, čerstvá dá nejspíše lepší výsledky, rychleji.) Naplněné pytle naskládejte do místnosti kde je asi 20o, nemělo by na ně svítit slunce. Substrát by měl být stejnoměrně prorostlý zhruba za 14 dní (v optimálních podmínkách) až 3 týdny. Poté je vhodné jej na několik dní zchladit, podpoří se tím tvorba plodnic. Poté přeneste pytle do slabým světlem osvětlené místnosti, a prořežte do nich několik otvorů (10-20) jimiž budou plodnice prorůstat ven, aniž by docházelo k přílišnému vysychání. Sklízíme vždy celé trsy plodnic, a to vylomením. Celkově vyroste několik sklizní, neuspěchejte to, a nevyhoďte ještě plodící substrát.

Co bude dál?

2006-02-05T18:57:00.000-08:00

Upřímně, netuším, snad opravdu nějaký ten pokec o hlívě a šlus. Když kamarád zakládal blog, říkal jsem mu, že houby jsou hovadina, protože člověku relativně rychle dojde materiál, ale on se tvářil jako že ne, že všechno bude v pohodě. Kamarády občas raději nakopat, než po nich chtít nějakou vážnou práci.

Žampiony 3

2006-02-02T12:43:00.000-08:00

Takže nyní máte připravený substrát ve kterém budete houby pěstovat i krycí zeminu jíž jej překryjete shora. Další co potřebujete je samotná sadba. Ta se dá dnes bez problémů koupit ve větších zahrádkářstvích, ale proč kupovat (na osazení více truhlíků) kila a kila sadby, když to jde i jinak? Jak zapěstovávat houby, touhle informací se stránky o žampionech příliš nehemží. Lépe řečeno není tam o tom ani jediná zmínka. Zato stránečky o pěstování naprosto jiných hub (lysohlávek) o tom mluví naprosto jasně a přesně. Potřebujete sice jisté laboratorní sklo, ale to se dá koupit za pár stovek kč, a pokud chcete pěstovat trochu více než jen jeden truhlíček ročně, tak se vám asi vyplatí. Minimálně jakzajímavá zkušenost. Takže odtud vás odkáži na stránky o pěstování lysohlávek. Každopádně v okamžiku kdy máte sadbu (ať již získanou jakkoliv) smíchejte jí se substrátem, překryjte asi 2 cm krycí zeminy a to celé zakryjte navlhčeným papírem. A za pár týdnů máte houby.. Jen je potřeba hlídat aby substrát nevyschl. (A pamatujte si, houby nepotřebují k životu světlo, truhlíky můžete klidně naskládat v kůlně či komoře střídavě přes sebe. Jen je potřeba dotyčné místo větrat, CO2 se vytváří i při dýchání bez fotosyntézy.

Pěstování zampionů 2

2006-02-01T18:44:00.000-08:00

Zandejte připravený substrát do patřičné nádoby (patřičných nádob) trochu upěchujte. Dále si připravte krycí zeminu (nemůže to být další vrstva substrátu), tu si připravíte následovně: smíchejte něco rašeliny s jílovito-písčitou zeminou (docela jílovitou) prosypávejte mletým vápencem aby výsledná směska byla zásaditá, ph 7-7,5. To celé prokropte 2% roztokem formalínu, zabalte do nějaké plachty a nechte pár dní působit. Tím si připravíte druhou potřebnou hmotu k pěstování. Mezitím vám substrát v bedýnkách ochladl, takže můžete přistoupit k osazení. Ale o tom až zítra. Ps: lepší obrázek jsem jaksi nesehnal.. nebijte mě.

O pěstování žampionů

2006-01-31T13:01:00.000-08:00

Hledal jsme hledal, nalezl spoustu informací, nicméně podpořily mě v dojmu že se jako obvykle pokouší udělat firmy z člověka vola a dojnou krávu, aby platil a platil. Tudíž se pokusím skombinovat návod na základě oficíálních informací o pěstování žampionů a neoficiálních informací o pěstování lysohlávek. Dohromady by to mělo docela dobře fungovat. Každopádně základem je, že potřebujete substrát v němž vám budou houby růst. Potřebujete jako základ kvalitní koňský hnůj, a něco sádry. (teoreticky není důvod proč by to nešlo i z jiného hnoje, ale koňský je velice výživný) Hnůj navrstvěte na nepropustnou podložku (nejspíše beton) jednotlivé vrstvy prosypte trochu sádrou. celá hromada musí být vlhká, je li hnůj příliš suchý zakropte trochu vodou. Nechte pár dní odležet, pak hromadu překopejte tak, aby vnější vrstvy skončily uvnitř, je li potřeba opět navlhčete. Opakujte ještě dvakrát, pak je substrát připravený k použití. (pokračování příště)

Pěstování hub

2006-01-30T21:57:00.000-08:00

Možná by teké někoho mohlo zajímat jak se dají houby pěstovat, protože relativně nevelká bedýnka zvládne zásobit žampiony celou rodinu a ještě zbyde. Tedy, jak na to? co všechno budeme potřebovat? jakou péči? a v neposlední řadě, jak dlouho to trvá? Pokusíme se tyto otázky poněkud rozebrat a složit z toho nějaký menší seriálek článků o pěstování hub, co a jak. A po žampionech dojde i na hlívu a ostatní houby rostoucí na dřevě, takže se máte vcelku na co těšit, ale to až zítra.

V zimě

2006-01-27T07:28:00.000-08:00

Houby sice přežívají, ale za podmínek které v současné době panují opravdu nerostou. A to ani houby označené jako zimní, které by za jiných okolností mohly, -15 a méně je opravdu trochu drsné na organismus jež obsahuje tolik (mrznoucí) vody jako houba. TAkže nyní holt jsme odkázáni na houby sušené, sterilované či pěstované uměle.

Omluva místo hub

2006-01-25T18:00:00.000-08:00

Vzhledem k tomu že počasí je jaké je, a že Acess point na střeše mrzne a neudrží spojení bych se vám všem očekávajícím nějakou změnu chtěl akorát omluvit. V současné době běžím na záložní lince přes amatérskou síť CZFREE.NET a přes ni jsem připojen více než mizerně, takže toto je asi do oteplení poslední příspěvek, protože nemá smysl psát něco co díky nekvalitě linky posílám desetkrát. Tedy, sbohem do jara. (asi)

Bramboračka

2006-01-22T12:02:00.000-08:00

Bramborová polévka je tradiční české jídlo, a sem k houbám jí přidávám protože hub se do ní tradičně dává poměrně hodně. (pochopitelně, chudší lidé poslali děti do lesa na houby, a jelikož je měli zadarmo tak jich vesele použili hodně. A ono koneckonců na pořádné bramboračce není nic špatného.. Potřebujete brambory, kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer, cibuli (to vše očistit, nakrájet a do hrnce.. zalít vodou, osolit a dát vařit) dále trochu másla na jíšku, trochu hladké mouky, majoránku a právě zmiňované houby, asi by šly použít i čerstvé, ale spíše se dávají sušené. polévku vařte , chvíli před tím než je vše měkké hvoďte houby. Udělejte z másla a mouky jíšku, taktéž přidejte do hrnce. Na závěr posypte majoránkou.

Houbové koření

2006-01-20T10:04:00.000-08:00

Jako houbové koření se používá nejemno i nahrubo drcený prášek z různých druhů hub (sušených). Spíše než jeho příprava je zaqjímavé, že jelikož se jej používá opravdu málo, tak lze často využít i houby mírně jedovaté, avšak se silným houbovým aroma. Nicméně, abych nepomlouval, ony i ty žampiony nejsou špatné.

Ekologie

2006-01-17T12:21:00.000-08:00

Významní ekologové jako James Lovelock a sir David King, hlavní poradce britské vlády pro vědecké záležitosti, argumentují, že Británie potřebuje novou generaci jaderných elektráren a že to je jediný realistický způsob jak zvládnout globální oteplování. Současné britské jaderné elektrárny vyrábějí asi 20 procent britské elektrické energie, ale většina z nich má být do roku 2023 vyřazena z provozu.

Anderson konstatuje, že vzhledem k odlišným požadavkům dopravního a topného sektoru postytuje jaderná energetika jen asi 3,6 procent celkové britské energie. "Nahrazení jaderných elektráren plynovýnmi a uhelnými elektrárnami do roku 2020 by zvýšilo emise kysličníku uhličitého o 4 - 8 procent. To lze lehce kompenzovat mírným zlepšením efektivnosti využívání energie.

Žampion

2006-01-14T13:04:00.000-08:00

Žampion zahradní zná snad každý, už proto že je to nejběžněji pěstovaná a prodávaná houba. Jeho typický vzhled snad nemá smysl popisovat, zato však neuškodí zmínit to, že dosti běžně roste i divoce, například na loukách podél lesa. (Má v oblibě louky kde je dobytek, hnojení..) Jde o výbornou, i když z hlediska aroma nepříliš výraznou houbu, dá se snadno pěstovat jak ve velkém, tak pro osobní potřebu.

Hlíva ústřičná

2006-01-12T13:15:00.000-08:00

Teď jen doufám že se neopakuji příliš často, ale bylo mi líto si v knize zaškrtávat co jsem již použil, a tak se zde možná některé oblíbené houby objeví vícekrát, zatímco jiná nikdy. promiňte mi to, není to úmyslná sabotáž. Ale nyní zpět k samotné hlívě, to je houbha rostoucí v lesích na pařezech či kmenech, volně roste na podzim a v zimě (v chránených místech). Vytváří celé svazky klobouků s podvinutými okraji a lupeny na své spodní straně. Jejich barva je šedavá či hnědavá. Jde o výbornou jedlou houbu, i když je poněkud tužší.

Křemenáč osikový

2006-01-08T11:56:00.000-08:00

Křemenáč osikový (Boletus scaber) je jak již jeho latinské jméno naznačuje houbou hřibovitou, tudíž již předem je jasné že má výtrusy v rourkách, a ne na lupenech. Jde o houbu s velikým vysoce vyklenutým kloboukem v barvě oranžové, povrch je matný. Jeho třeň je vysoký, bílý ale pokrytý tmavými šupinami. Roste v období července až října, místy zančně hojně v lesích, nejčastěji (ne však pravidelně) je k nalezení pod osikami. Výborná jedlá houba.

Smaž špičatý

2006-01-05T03:06:00.000-08:00

Smrž špičatý Morchella conica je houba jarní, rostoucí od března do května na okrajích lesů případně v zahradách. má tlustý bálý dotý třeň, klobouk je hnědý, pokrytý jamkami, tvar má kuželovitý. Výborná jedlá houba, jež se hodí ke všem druhům přípravy snad jen s výjimkou sušení.

Zase v lese

2006-01-01T07:44:00.000-08:00

Začal nám nový rok, s číslem 2006. Popřejme si vzájemně, aby se vyvedl co nejlépe, a abychom měli pokudmožno co nejvíce času na chození po lese, a případně i jiné zábavy. Hodně zdraví, štěstí a co nejméně jedovatých hub ve smaženici. A také bych přál sám sobě, abych pokudmožno zachytil co nejvíce překlepů, a neprezentoval je na netu. Sice každému se stane, ale měl by to po sobě přečíst a opravit.

Sušené houby

2005-12-29T04:21:00.000-08:00

Ne každá houba se dá usušit, ale u těch které jdou se jedná o velice efektivní metodu uskladnění. Suchých hub se totiž do jedné skleničky vejde tolik, že v čerstvém stavu to bylo několik kilogramů, a přitom skoro k jakékoliv kuchyňské úpravě se dají použít sušené houby stejně jako čerstvé, stačí je jen chvíli předem namočit do vlahé vody. a jak houby sušit? Každopádně probrat zdravé, nečervivé jedince, nakrájet na plátky. A potom můžete tyto kousky sušit na plechu, ale podle mě je mnohem rozumnější provléknout dlouhou nití, a pověsit. odpadá tak starost s obracením, stačí si jen počkat.

Houbový kuba

2005-12-26T07:33:00.000-08:00

Houbový kuba je tradičním staročeským pokrmem, pojídaným v době vánoc, takže recept se (opožděně, ale lepší jak nic) může hodit. potřebujete:
Asi 1/4 kg hub
30 dkg krupek
sádlo
cibuli
sůl
majoránku
česnek
vodu
Vyperte krupky ve vodě a nechte je okapat. V kastrolku osmažte cibuli na sádle, přidejte krupky, nechte moment oprahnout, zalijte, osolte a uvařte doměkka. HOuby nakrájejte a podusta na pánvi spolu s trochou kmínu. Smíchejte s kroupami, okořeňte česnekem a majoránkou, trochu zakápněte shora sádlem a dejte zapéct.

Štědrý den

2005-12-24T04:58:00.000-08:00

Takhle asi ve dvě odpoledne, čili již v předvečer stědrého večera bych vám všem co tohle čtete chtěl popřát co možná nejhezči a nejklidnější prožití svátků. Mějte se pěkně a snad se s vámi na této stránce zase někdy setkáme po svátcích.

Klouzek

2005-12-23T06:41:00.000-08:00

Klouzek je houba u které je velice snadno odvoditelný název, protože za vlhka (raní rosy) je jeho klobouk na omak kluzký. Latinský název Boletus luteus pak naznačuje že jde o houbu hřibovitou, a jeho vzhled je poměrně typický, hnědý klobouk, na jeho spodu žluté rourky, silný třeň.. Roste v lesích, nejčastěji smrkových a borových.

Rozloučení

2005-12-19T02:02:00.000-08:00

Dnes bych se chtěl preventivně rozloučit, protože jak budou vánoce, tak nevím jak to s bolgem bude. Budu totiž stěhovat na svátky počítač k matce, a pochopitelně nevím jestli se dostanu také k něčemu vážnému, kromě bujarého veselí. Uvidíme jestli nastane uprostřed pojídání a popíjení okamžik kdy se také dostanu k počítači.

Houbová omáčka

2005-12-14T19:50:00.000-08:00

Houbová omáčka je jednou ze skoro univerzálních potravin, dá se použít prakticky na jakékoliv maso, pečené, vařené. Dá se s ní zalít knedlik, brambor, těstoviny, rýže a se vším je chutná. Její příprava není složitá, a ani drahá, a může být udělána na mnoho různých způsobů. Každopádně mají společnou podstatnou část přípravy, a sice, že potřebujete houby a trochu cibulky. Houby očistíte, nakrájíte, cibuli oloupat an nakrájet. (Vzhledem k tomu, že celková doba važ¨ření je krátká, tak na hodně jemno, veliké kusy by byly tvrdé.) V rendlíku rozpalte trochu tuku (olej, sádlo, máslo, jedno) a vhoďte na něk cibulku, a po chvilce přidejte houby. Nechte několik minut (2 či tři..) lehce podusit, pak zalijte vodou (vývarem, vodou s trochou rozvařeného masoxu či tak) a nechte pomalu vařit. A teď záleží již jen na vás, múžete nechat jen tak, případně přidat jíšku, nebo zahustit trochou mouky, dá se přidat trochu smetany, prostě mnoho možností. A pochopitelně osolte podle chuti.

Jak hledat houby?

2005-12-13T14:19:00.000-08:00

Pokud nemáte nějaké oblíbené místečko, kde již víte, že tam rostou, tak to máte poměrně složité. Obecně však rostou houby raději na vlhčích místech, a velice dobrým ukazatelem jejich přítomnosti může být čich. Pokud les již na dálku voní po houbách, tak jste pravděpodobně na správném místě. A každopádně, mnoho hub roste na různých předělech kde přechází les v palouček či an chráněných místech u kořenů stromů, případně pařezů, takže se tam dívejte.

Smaženice

2005-12-12T15:08:00.000-08:00

Tak mám dojem, že v rámci receptů z hub se mi podařilo zapomenout a vynechat ten nejhlavnější. a sice konkrétně smaženici. možná to bylo proto, že ji každý zná, ale není to slušné, takže tu je recept:

Houby, poměrně hodně, co nejrozmanitější druhy, cibuli, vejce, sůl, pepř, olej. houby očistit, nakrájet, cibulku totéž. Cibuli dát smažit, po nějaké době přidat houby, chvíli dusit. osolit, opepřit a přihodit vejce, zamíchat a podávat.

Houby s rýží

2005-12-11T12:25:00.000-08:00

Přesněji řečeno, bylo to obráceně, šlo o rýži s houbami a cibulkou. Neměl jsem doma nic jiného než rýži, cibuli a sušené houby, pravda, nějaké to koření, sůl a olej. Uvařil jsem rýži, namočil houby, okrájel cibulku, hodil na pánev. po chvíli stačí přidat houby, patřičně okořenit a přihodit rýži. No, když tak přežívají čínani už pár tisíc let, tak to špatné nebude.

Kačenka česká

2005-12-10T18:28:00.000-08:00

Kačenka česká je jednou z jedlých hub rostoucích vzácně v lesích. Roste opravdu vzácně v listantých lesích. Je dokonce tak vzácná, že je uvedená mezi ohroženými druhy. Její popis je jednoduchý, stačí říct, že vypadá prakticky jako smrž, má tentýž hnědavý či červenavý hrbolatý klobouk, a bílý třeň. Vyrůstá však velmi brzy na jaře, běžně ještě mezi zbytky sněhu.

Špička obecná

2005-12-09T04:43:00.000-08:00

Špička obecná je houbičkou s malým kloboukem nasazenám na velice dlouhém tenkém třeňi. Oboje má barvu hnědou. Roste naprosto běžně i na trávnících, na lokách, v zahradách. Je to houba, která se občas vidí i v prodeji, pak je normálně větší část třeňě odstraněná.

Jak to dopadne pokud píšete blog a přitom hrajete

2005-12-08T08:38:00.000-08:00

Odpověď je jednoduchá, špatně to skončí. Což se mi zrovna ukázalo. Pokusil jsem se psát si svoje blogy, zatímco postava měla vesele trénovat jedna druhou an místě kde nemůže žádný nepřítel dosahnout. Lučištníkovi jen doplňovat střelivo, a on se o to postará. Výsledek? kupodivu hebnul jen ten mág, ale rozhodně to nebyl dobrý nápad.

Nakládání hub na kyselo

2005-12-07T15:23:00.000-08:00

Je jednou z velice efektivních metod, jak mít z hub vítanou přílohu, přesněji ňamku. a přitom je to velice snadné, tedy pro toho, kdo již něco zavařoval. vše je v podstatě stejné jako u nakládání okurek, dokonce i nálev se velmi podobá, rozeberme si tedy nyní jen ty rozdílné detaily. Houby se nenakládají (přesněji nesterilizují) v čerstvém stavu, je potřeba je napřed trochu podusit, aby přijímaly vodu. A za druhé, nálev by něměl být příliš kyselý, aby ocet nepřebil veškeré přirozené aroma hub. vše ostatní je naprosto stejné.

Hřibová polévka

2005-12-06T18:13:00.000-08:00

Na pořádnou hřibovou polévku potřebujete asi 20 dkg hřibů (hrst sušených) 10 dkg brambor, 6 dkg ryb (asi tak jedna větší čudla.. mrkev, cibuli, sůl, olej, kopr. Nakrájené houby povařte spolu s mrkví ve slané vodě, přidejte kousky ryby, brambory a cibulku, vařte do měkka. Hotová se posype koprem.

Houby v divném odání

2005-12-04T23:43:00.000-08:00

Velmi výhodné pro růst HDP jsou všelijaké katastrofy. Taková Katrin pozvedla HDP v USA o několik procent. I u nás povodně i vichřice zajišťují růst HDP. Díky za ně. Rovněž bychom neměli žehrat na hromadné havárie na D1. Slyšíte-li, že škody dosáhli dva miliony, radujte se – o tolik i stoupne HDP, neboť opravy těch vraků zvyšují HDP a co teprve, když si někdo koupí nový automobil ! Nemusíme litovat ani zraněných a mrtvých neboť lékaři, nemocnice i pohřební ústavy jsou významným přispěvovatelem do HDP a tím přispívají k růstu naší ekonomiky. I takový zloděj nebo lupič má velký význam pro tvorbu HDP. Zajišťuje platy policistů, advokátů, státních zástupců, soudců a dalších. Čím více zlodějů, tím více policistů, advokátů a soudců a tím pádem také větší HDP. Řekl bych, že tady se mnozí občané přímo vyznamenávají. Když to nebude stačit, zapalte svůj dům, rozveďte se a stravujte se v restauracích - to vše zvýší HDP.

Houby jako obloha

2005-12-03T13:56:00.000-08:00

Vynikající je udělat k masu či prostě jen tak jako ňamku houbičky. Ale ne úplně, vydušené jak jen to jde, to je sice také výborné, ale jako vynikající příloha se hodí malé houby (prakticky jakékoliv) jen tak rozkrojené na čtvrtiny a velice rychle vydušené na pánvi. Trochu soli a pepře, nemá to chybu.

Maso na houbách

2005-11-30T11:35:00.000-08:00

Copak o to, udělat tenký plátek masa ve společnosti hub není problém, ale o to horší je pokud chcete houby kombinovat s velikými kusy masa, které jsou hotové mnohem dříve než houby (podobný problém jako česnek či cibulka). Tam jde hlavně o vhodné načasování kdy přiudat houby (případně i zeleninu) k masu. Prostě když hodláte péci větší kusy masa, tak je s houbami naložte dříve, a pak dejte napřed péci maso, houby a zeleninu omeťte. Pálily by se, ty se přidávají až po několika hodinách pečení, když je již maso skoro měkké, aby dodaly chuť a aroma i výpeku. Osobně mohu k tomuto způsobu zpracování masa doporučit maso libové (kýta, kotleta) tak i prorostlé (krkovice, bok). Všechny jsou vždy chutné.

Babka

2005-11-29T15:49:00.000-08:00

Houba lidově zvaná babkou je jednou z pomenších rourkatých hub rostoucích velmi hojně v našich lesích. Je poměrně malá, shrbená, rozpraskaná, klobouk má barvu sametovo hnědou, rourky jsou žluté, třeň tmavohnědý. Je sice nevzheldná, ale jelikož jde o jednu z nejběžnějších hub, tak je sbírána v hojném počtu. Lze použít prakticky jakkoliv, dá se sušit, do polévek, omáček, pod maso, naložit na kyselo..

Důchod

2005-11-28T12:48:00.000-08:00

Česká správa sociálního zabezpečení zásadně nesouhlasí s článkem „Vládě budou chybět peníze na důchody“ v Mladé frontě Dnes. Redaktorka Martina Patočková v pondělním vydání mimo jiné napsala, že s blížícím se koncem roku budou ve státní podkladně chybět zhruba čtyři miliardy na důchody a dvě až tři miliardy na nemocenskou. A že si tyto prostředky bude třeba půjčit částečně od České pošty, přičemž půjčka přijde vládu na desítky miliónů korun na sankčních úrocích. To ale není pravda.

Bedla vysoká

2005-11-27T09:27:00.000-08:00

Bedla vysoká (Lepiota procera) je jednou z obecně známých hub našich lesů, je to houba lupenitá, znamenité chuti. Roste ve skupinách an pasekách a okrajích lesů v období od července až do listopadu. Má klobouk barvy bělavé, jeho průměr je asi od 9 do 30 cm, jsou na něm velmi nápadné strupy vzniklé jak klobouk puká s růstem. Její třeň je tlustý a velmi dlouhý, (i nad 1/2 metru), u starších hub se nekonzumuje. Špatně se suší.

Holubinka nazelenalá

2005-11-26T03:41:00.000-08:00

Holubinka nazelenalá (Russula virescens) je jednou z výborných jedlých hub, které poměrně dobře rozpozná i začátečník, a to podle barvy a rozpraskanosti klobouku, jemuž se žádná jiná houba rostoucí u nás nepodobá. Klobouk o průměru 6-12 cm je barvy nazelenalé, polokulovitý s prohlubeninou uprostřed. Klobouk je silně rozpukaný, některé plošky mohou mít barvu až dohněda. Je to houba lupenitá, takže na spodní straně klobouku jsou lupeny. třeň je dlouhý a velmi tlustý. Roste značně běžně od června do října v listnatých lesích.

Hřib královský

2005-11-26T00:17:00.000-08:00

Hřib královský (Boletus regius) je jednou z našich nejlepších, ale bohužel také nejvzácnějších jedlých hub. Má veliký (7 až i více než 20 cm v průměru) klenutý klobouk růžové barvy, výtrusy jsou v trubkách. Jeho třeň je siroký a dlouhý, dole výrazně ztloustlý, těsně pod kloboukem je na něm patrná jemná mřížka. Roste od července do září v listnatých lesích. Jen škoda, že tak vzácně.

Houbovník

2005-11-24T09:29:00.000-08:00

Potřebujete asi 1/2kg hub, 5 housek, 5 vajec, 80 g másla, 400 ml mléka, majoránku, pepř a kmín na okořenění, trochu másla a strouhanky na vymazání a vysypání formy a něco sýra navrch. Očištěné houby nakrájejte na kousky a nechte doměkka podusit na másle. Housky (nebo rohlíky, jedno..) nakrájejte v zalijte mlékem. Oddělte žloutky od bílků, žloutky utřete s máslem, z bílků udělejte sníh. Smíchejte vše dohromady, dejte do vysypané zapékací nádoby (zapékací miska, případně pekáček) A upečte v předehřáté troubě do zlatova. Hotové je dobré posypat za horka sýrem, ale není nutno.

Rizoto s houbami

2005-11-23T12:22:00.000-08:00

JE další houbovou modifikací běžného pokrmu. Rizoto, čili rýže, nějaká ta zelenina, něco masitého (pro vegetariány nenuceno, jinak výborně poslouží jakékoliv přebývající kousky masa, případně kus salámu) Nu a samozřejmě houby, lze použít prakticky jakoukoliv jedlou houbu, a to jak čerstvou, tak sušenou, akorát že ty sušené to chce chvilku předem namočit do teplé vody. smícháte prostě uvařenou rýži s ostatními ingrediencemi, osolíte a opepříte podle chuti a máte rychle udělaná velice dobré jídlo.

Guláš s houbami

2005-11-21T12:49:00.000-08:00

Posledně jsem odzkoušel udělat vepřový guláš a přidat do něj houby, a výsledek mohu jen doporučit. Asi půl kila vepřového na guláš (ramínko, plecko, libový bůček, horší krkovička) zhruba stejně tolik cibule, houby, něco mleté sladké papriky, sůl, olej, 1 kostka masoxu, 1 feferonka pro ty kdo rádi trochu ostřejší. Cibuli oloupat, nakrájet na středně malé kousky (centimetr na centimetr je trochu moc, ale i tak velká může být), maso na kousky, feferonku omýt a také na kousky, (opravdu malé). Cibulo v hrnci osmažit na oleji do zlatova, pak přidat mletou sušenou papriku, nechat chvíli osmahnout. Přidat maso, otáčet a míchat, aby se nespálilo, maso se trochu zatáhne, a samo pustí šťávu. Chvíli nechte dusit, pak přilijte trochu hoké vody, doprostřed vhoďte kostku masoxu. (Guláš se dusí, ne vaří.. té vody ne moc najednou..) Po zhruba půlhodině přidejte sekanou feferonku a houby. Zkoušel jsem čerstvé žampiony, hlívu a nebo sušené lesní houby, vše bylo dobré. Dosolte dle chuti, nechte dělat než bude maso měkké. (třeba zrovna ramínko moc času nepotřebuje, po hodině a čtvrt je guláš měkký a prudce jedlý)

Houbové řízečky

2005-11-20T00:16:00.000-08:00

Jsou vynikajícím jídlem, kde snad ani tomu nejzarytějšímu masožravci nechybí maso. (Vím co říkám, jsem ten zmiňovaný tvor)A přitom jejich příprava je poměrně snadná, a ani cena (v případě kdy ty houby kupujete) není nijak závratná. Připravují se buď z pýchavky (která se rozkrájí na plátky, nebo z hlívy, kde se smaží klobouky (šišouky) vcelku, dále se dají smažit klobouky bedly.. Mnoho hub je v této úpravě dobrých. Prostě stačí vzít kus (plátek, klobouk) houby, obalit v klasickém trojobalu a pak osmažit po obou stranách na rozpáleném tuku. Dobrou chuť.

Hřib dutonohý

2005-11-19T08:47:00.000-08:00

Hřib dutonohý (Boletus cavipes) je (och jaké překvapení) houbou hřibovitou. Červenavě hnědý sametový klobouk má 3-10cm v průměru, vyrůstají na něm plstnaté šupinky, uprostřed má vyklenutý hrbolek. Třeň je tlustý, krátký, válcovitý a dole ztluštělý. Roste od pokročilého léta až do podzimu vna hlinitých půdách pod modříny. Je to dobrá jedlá houba.

Ryzec syrovinka

2005-11-18T10:26:00.000-08:00

Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) je jednou z našich jedlých hub. Roste v lesích na teplých místech od června do září. Má matný, pevný hnědočervený klobouk o průměru 8-14cm, třeň je tlustý, tvrdý a krátký. Je zaměnitelná za další ryzce, palčivé chuti, ale nejedovaté.

Bělolanýž obecný

2005-11-17T11:33:00.000-08:00

Bělolanýž obecný (Choiromyces venosus) je houbou rostoucí v podzemí, proto se poměrně těžko hledá. Má plodnici většinou o průměru 4-8cm, ale maximálně je to asi 15. Je poměrně těžký, v obdobích sucha jsou popraskané. Má barvu hnědou. Nedá se sice srovnávat s pravým lanýžem, ale i tak je díky svému silnému aroma vhodná na dochucování jídel.

Čirůvka dvoubarvá

2005-11-15T13:39:00.000-08:00

Čirůvka dvouarvá (Tricholoma saevum) je houbou o velikosti klobouku až 15 cm, tedy poměrně velikou. Klobouk je hladký, barvy hnědé (tak jako vybledlá hnědá co byla dlouho na slunci). Třeň je krátký, tlustý a má viditelná fialová vlákna na světlefialovém pozadí. Roste v září až ríjnu (ale často i do listopadu) na okrajích lesů, i na zahradách. Je velice aromatická.

Zážitek s hlívou

2005-11-14T11:18:00.000-08:00

Tak jsem si znovu otevřel dokumentaci o tom, jak roste hlíva ústřičná. A to ne pro legraci, ale protože jsem na pankrácké tržnici potkal čerstvé hlívy prodávat. A jelikož to byly očividně opravdu houby lesní, ne pěstovaný odpad, tak jsem hledal, čím sem se mohl případně otrávit. Nu, uvidíme.

Holubinka odbarvená

2005-11-12T09:58:00.000-08:00

Holubinka odbarvená (Russula decolorans) je jednou z jedlých holubinek, je však vhodné ji upravit tepelně. (palčivá chuť se ztratí v pokrmu) Má 6-12cm široký klobouk, barvy oranžové nebo okrové. Lupeny mají barvu smetanovou, stejně tak třeň, který je 7-13 cm dlouhý a asi 1-2,5 cm tlustý. Roste v létě a na podzim, hlavně ve vlhkých borových lesích. Nehodí se k sušení.

Stroček trubkovitý

2005-11-09T09:10:00.000-08:00

Stroček trubkovitý (Craterelleus cornucopioides) je houbou připomínající svým tvarem spíše lišejník. Roste v listnatých lesích, občas i na polích. Má klobouk zvonkovitého tvaru, s velmi tenkou stěnou, hnědavé barvy a tenký bílý třeň. Není zaměnitelný za nic jedovatého. I když se to na první pohled nezdá, je to jedlá houba.

Opeňka měnlivá

2005-11-08T07:40:00.000-08:00

Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) je jednou z hub rostoucích na dřevu. Má klobouk o průměru 3-6cm, je žlutohněhé barvy, plodnice vyrůstají v trsech. Třeň je tenký, pevný, prohnutý a tmavodnědě šupinatý, směrem dolů postupně čímdál tmavší. Roste od května do listopadu, na pařezech a kmenech listnatých stromů. Pozor, je zaměnitelná za penízovky či třepenatky.

Špička obecná

2005-11-07T13:47:00.000-08:00

Špička obecná (Marasmius oreades) je jednou z našich jedlých hub. Roste po dešti na loukách a zahradách. Má kuželovitý klobouk s hrbolkem uprostřed. Klobouk je hladký barvy okrové. Tenký, dlouhý a pružný třeň. Je zaměnitelná s různými mírně jedovatými houbami. Roste od května do listopadu.

Muchomůrka šedivka

2005-11-06T13:24:00.000-08:00

Muchomůrka šedivka (Amantia spissa) je jednou z našich poměrně běžných jedlých hub. Roste od července do září, nejvíce v jehličnatých lesích, ale poměrně hojně i jinde. Má plochý, šedý klobouk pokrytý nepravidelnými bělavými strupy. Třeň je tlustý a krátký, má mohutný prstenec. Je zaměnitelná za muchomůrku panterovou.